Oslovili jsme partnery portálu Vědavýzkum.cz s dotazem, co jim přineslo 20 let členství v EU. Nové budovy, zahraniční vědce a studenty, členství v mezinárodních strukturách, někdy i samotnou existenci. Přinášíme vám jejich odpovědi.

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL – Oddělení 3D technologií – ve spolupráci s PrusaLab – s hrdostí představují novou putovní trofej pro vítěze Kooperativa Národní basketbalové ligy při příležitosti 100. výročí basketbalu v Čechách. Unikátní pohár, vytištěný z kovu, nese jméno Jiřího Zídka a po příštích 10 let o něj budou bojovat nejlepší české basketbalové týmy.

Ve zprávě Impact Report 2023 zveřejněné v březnu 2024 Evropská rada pro inovace uvedla, že celková hodnota jejího portfolia společností zaměřujících se zpravidla na deep tech se na konci roku 2023 vyšplhala na téměř 70 miliard eur. To představuje nárůst o 20 miliard eur za pouhý rok.

Geografická mobilita žadatelů o individuální grant MSCA a výběr hostitelské země jsou ovlivňovány mnoha okolnostmi. Jedním z důležitých faktorů na úrovni jednotlivých zemí bude bezesporu dostupná a vhodná výzkumná infrastruktura v hostitelské zemi. Dalším faktorem může být úroveň systému výzkumu a inovací v dané zemi.

Přesto, že se post ministra pro vědu, výzkum a inovace může zdát nepodstatný, opak je pravdou. Právě věda a výzkum jsou oblasti, které mohou významně posunout Českou republiku na mapě (nejen) znalostní ekonomiky, vylepšit státní rozpočet a celkovou úroveň naší země. Výsledky vědy a výzkumu přenesené do praxe jsou důležité pro nejrůznější odvětví průmyslu, ekonomiku, mají vliv na HDP a mnoho dalších stránek.

Zubři, divocí koně nebo pratuři byli v minulosti běžnou součástí české přírody. Dalibor Dostál, zakladatel a ředitel neziskové organizace Česká krajina, založil ve spolupráci s vědci první českou rezervaci velkých kopytníku v Milovicích a později i v národním parku Podyjí. Na základě výsledků rozsáhlých výzkumů ukazuje, že návrat velkých býložravců do krajiny má pozitivní vliv na její stav.

Důležitým typem transferu znalostí z výzkumu do praxe je využití poznatků vědy a výzkumu pro tvorbu veřejných politik. Často se upozorňuje na to, že roste komplexita problémů, kterým lidstvo čelí, a že je čím dál obtížnější hledat pro ně na úrovni států vhodná řešení.

Technologický pokrok by neměl být motivován primárně profitem, ale společností, která z něj bude mít prospěch. I to je jedna z vizí, kterou si přejí prosadit odborníci napříč výzkumnými organizacemi Evropské unie. Vydali stanovisko, ve kterém doporučují vybudování evropského centra pro umělou inteligenci ve vědě.

Před několika týdny jsem si při procházení kolem pamětní desky ve „Strouhalově“ Fyzikálním ústavu MFF Univerzity Karlovy uvědomil, že za pár dnů uběhne 150 let od narození Bohumila Kučery (22.3.1874 – 16.4.1921). Jde o neprávem zapomenutého žáka a nástupce Čeňka Strouhala (1850–1922), kterému bylo dopřáno pouhých 47 let života.

Chemik Radek Cibulka z Vysoké školy chemicko-technologické se snaží položit základy nových metod pro fotochemické redukce, díky kterým bychom v budoucnu mohli v některých chemických syntézách nahradit toxické nebo drahé kovy. V loňském roce za svůj projekt získal čestné uznání předsedy Grantové agentury České republiky.