S potěšením jsem si v časopisu TRADE NEWS 1/2023, XII. ročník, na str. 10 přečetl rozhovor s velvyslancem Švédska v České republice panem Fredrikem Jörgensenem. Kromě témat bezpečnosti a transformace, kdy dlouhodobým cílem Švédska je stát se jednou z prvních „fossil free" zemí na světě, zmínil také konkurenceschopnost.

Cílem Inovační strategie České republiky 2019–2030 je vytvořit z České republiky zemi, která se stane symbolem znalostí a pokročilých technologií, a to na základě spojení našich průmyslových tradic, výzkumného zázemí a podnikatelských dovedností. V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nedostatečně využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví, což se projevuje zejména nízkým počtem udělovaných národních a zahraničních patentů.

Anketu Zákon roku organizuje Deloitte Legal ve spolupráci s partnery z oblasti podnikatelské a právnické obce. Cílem ankety je přispět k diskusi mezi českými podnikateli, politiky a veřejností o kvalitě právních předpisů přijatých v uplynulém roce a jejich dopadu na podnikatelské prostředí v České republice a obecně o úrovni právního prostředí v ČR.

Průmyslový vzor je vhodný v případech, kdy nejde tak ani o technické řešení výrobku, ale o zejména o jeho design, který prodává. Obvykle se proto jedná o spotřební zboží, jako je oblečení, domácí elektronika, obaly a tvary potravin, ale také může jít o tvary automobilů, nábytku, nádobí, sportovního vybavení apod. V čem tedy spočívá jeho kouzlo?

Know-how je bezesporu jedním z nejvýznamnějších statků duševního vlastnictví, které patří k podniku, a který je nutné odpovídajícím způsobem chránit. Přestože know-how nepatří mezi tradiční předměty průmyslových práv jako je např. patent nebo užitný vzor, je jejich významnou součástí, bez které by nebylo možno chráněná technická řešení efektivně využívat. 

Systém národní i mezinárodní ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba rozhodnutí státního orgánu, kterým je obvykle příslušný patentový úřad. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků vedených tímto úřadem, které jsou veřejně přístupné. Všechny země Visegrádské skupiny (V4) mají zřízeny své vlastní národní patentové úřady a současně také využívají systém mezinárodních smluv pro mezinárodní rešerše a mezinárodní přihlášky průmyslových práv.

Právní úprava autorských práv a průmyslových práv, jakož i mezinárodní smlouvy a směrnice Evropské unie jsou účinným prostředkem proti padělání, pirátství a porušování práv k duševnímu vlastnictví. Tato práva brání narušování hospodářské soutěže a pomáhají vytvářet férové podnikatelské prostředí, přičemž podporují jak inovace, tak investice a konkurenceschopnost podniků.

Ochrana duševního vlastnictví a vlastní patentová aktivita firem by se měla stát základním kamenem jejich růstu. Ochranné známky, patenty a užitné vzory, jakož i originální design výrobků a promyšlená strategie ochrany těchto práv jsou nezbytným předpokladem úspěchu každého podniku.

Stát Izrael je zemí, kde dokázali chytrou politikou a účinnou státní podporou efektivně využít inovativního potenciálu malých a středních podniků. Díky tomu země zaznamenává příliv technicky zdatných pracovníků ze zahraničí a je zde vynikající úroveň univerzit.

Severské země, jako jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island, jsou synonymem pro úspěšné a stabilní ekonomiky. Celý region je pak považován za nejvíce dynamický, konkurenční a inovativní na světě. Severské země tradičně obsazují přední místa indexu Global Innovation, který vyhlašuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO).