facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jan Trka: Co přinese nové institucionální financování vědy UK?

22. 3. 2021
Jan Trka: Co přinese nové institucionální financování vědy UK?

Co nás čeká v COOPERATIO – v novém institucionálním financování vědy na UK? „Pro ty z vás, kteří nechtějí číst dál – novinky se nekonají. Pokud někoho zajímají podrobnosti, může pokračovat ve čtení,“ píše v komentáři Jan Trka, proděkan pro vědu a výzkum 2. LF UK.

092ec144 6ae7 455b ac78 514b7e152519

Skutečné institucionální financování – tedy alokace peněz na rozvoj vědy – probíhá zatím takto: Univerzita Karlova vezme peníze přidělené „na vědu“ ministerstvem školství, oddělí si určitou část pro své užití a zbytek rozdělí podle výsledku RIV2016 (není to chyba UK, že žádné další hodnocení vědeckých výstupů se již nekonalo) a mírně upraví v jednotkách procent nějakou nejasně definovanou konstantou podle „vědecké kvality fakulty“ (představte si pod tím, co chcete).

Fakulty mají tento finanční tok zaručený - v posledních letech s minimálními výkyvy stejný -, a je víceméně na nich, jak s penězi naloží. Mohou z nich spolufinancovat univerzitní projekty typu Primus (tedy granty programu na rozvoj nových vědeckých skupin mladých postdoktorských vědeckých pracovníků) nebo UNCE (excelentní skupiny zaměstnávající především postdoktorské vědecké pracovníky pod vedením zkušených mentorů), rozdělovat je na jednotlivá pracoviště či vědeckým skupinám podle vlastního uvážení či vlastních kritérií (nemusí to být vždy to samé).

Prvouk, Progres, Cooperatio...

Ve virtuální rovině pak prodlužuje univerzita tradici takzvaně vědních oborů započatou ještě předchozím vedením. Nejprve to byl program PRVOUK, následovaný PROGRESem (omlouvám se, přesný význam akronymů si už nepamatuji); od roku 2022 budeme mít další program nazvaný COOPERATIO. Teoretická představa je taková, že se na UK ustaví (přesněji budou definovány) poměrně široké vědní obory, jež budou horizontálně propojovat týmy zabývající se daným oborem na různých fakultách. Tyto týmy si zvolí vedení (jedna vědní oblast bude mít jednoho koordinátora – už ten titul bude znít krásně: „koordinátor COOPERATIA“...) a toto vedení zajistí koordinaci výzkumu v dané vědní oblasti na základě dobrovolné spolupráce (odtud zřejmě název programu). Koordinátor však nebude mít k dispozici žádné finanční prostředky ani jiné nástroje, kterými by svou vizi (měl-li by ji) mohl uplatnit, zato jistě bohatě administrativních povinností v podobě pravidelných hlášení o (virtuální) činnosti.

Jak to bude vypadat v praxi, třeba v medicínských oborech? O rozdělení vědních oblastí v medicíně jsme vedli dlouhé rozvleklé debaty tak typické pro akademickou komunitu. Ve finále vedení Univerzity Karlovy určilo patnáct oblastí – opět ve shodě s univerzitním paradigmatem jiných, než na kterých se průběžně všechny lékařské fakulty s Přírodovědeckou fakultou UK shodly. Vezměme tedy jako příklad obor Internal Disciplines, který bude sdružovat 263 výzkumníků z pěti lékařských fakult z oborů (cituji z již schváleného materiálu dodaného rektorátem UK): dermatologie a venerologie, gastroenterologie a hepatologie, geriatrie a gerontologie, nefrologie, pneumologie a revmatologie. Určený koordinátor tedy vypracuje společný program výzkumu v těchto velmi blízkých a tradičně provázaných oborech a bude kontrolovat jeho naplňování. Nejsem samozřejmě schopen odhadnout, jaká je míra absurdity vědních oborů v jiných oblastech výzkumu na UK – možná je naše situace kvůli existenci pěti lékařských fakult specifická.

Odvážně mohou konat fakulty

Připomeňme si pro pořádek, jak je obecně definováno institucionální financování vědy. Je to finanční podpora výzkumu založená na ex post hodnocení vědeckých výsledků v dané instituci – to může být prováděno buď scientometricky, nebo pomocí peer-review, nebo kombinací obojího. Jedná se tedy o jakousi „nárokovou složku“ financování výzkumu (úmyslně v uvozovkách, protože skutečně nárokové není v této oblasti nic). Nejedná se ale o grantové schéma založené na prospektivním vyhodnocování a následném financování předložených projektů – v tom případě mluvíme o účelovém financování.

Univerzita si mimochodem nechala vloni vypracovat poměrně kvalitní analýzu vědeckých výsledků (v našich oborech založenou především na scientometrii) renomovaným panelem mezinárodních odborníků, se zajímavými výsledky – zpráva hodnotící komise dobře odhalila (alespoň v medicínských oborech, kde to mohu posoudit) silná i slabá místa a vyzdvihla konkrétní vědecké skupiny zasluhující další institucionální podporu (o zprávě a jejím obsahu zase někdy příště). Bohužel další krok, který by UK mohla a měla podniknout – tedy přidělení financí kvalitním skupinám a odříznutí neproduktivních od dalšího financování – už nepřišel. Místo toho čelíme dalšímu zcela formálnímu „programu“ jdoucímu ve stopách dřívějších nefunkčních projektů.

Odvážný krok v institucionálním financování výzkumu se může samozřejmě podařit interně samotným fakultám – záleží jen na jejich přístupu. Naše fakulta, 2. lékařská fakulta UK, k tomuto kroku sáhla již před lety vyhlášením programu IPE (dříve IPL), pro který vyčleňuje asi 25 procent institucionální podpory výzkumu. Tento program podporuje přímo pět vybraných excelentních vědeckých skupin, jež procházejí periodickým hodnocením na základě scientometrických dat a peer-review.

Tento text nemá v žádném případě nikoho odrazovat od smysluplné, neformální vědecké spolupráce s kolegy z jiných fakult univerzity. Jak ale všichni, kdo se aktivně zabýváme vědou, víme, funkční spolupráce nevznikají na základě shora definovaných a uměle vytvořených programů. Nepochybně své vědecké partnery na UK (ale pochopitelně nejen tam) známe a aktivně s nimi spolupracujeme. Programy typu COOPERATIO však nepřinesou nic než zbytečnou administrativní zátěž - a pocit promarněné příležitosti na řadu let dopředu. Pohled do zpětného zrcátka na jejich předchůdce to jen potvrzuje.

 

 forum

Autor: Jan Trka, proděkan pro vědu a výzkum 2. LF UK

Foto: Vladimír Šigut

Článek vyšel v online magazínu Univerzity Karlovy Forum.