Zobrazení položek podle značky: časopis

Znáte recept na vysoký h-index, se kterým se v Česku můžete dobrat vědecké slávy a žít v úctě a pohodě až do akademického důchodu? I podprůměrní vědci se ho mohou dobrat vzájemným se citováním v konferenčních sbornících, které spolu vydávají. Vysoký h-index je pak někde součástí vstupenky k docentuře, profesuře a k členství ve vědeckých, atestačních, akreditačních a grantových radách. A tam pak lze hlídat hodnotící pravidla založená na sčítání čárek za publikace a citace.

Velmi rád čtu články Daniela Münicha o vědní politice, hodnocení vědy, atd. Poslední jeho článek („Jak podojit vědeckého kozla“) jsem ale přečetl s jistými rozpaky. Kolega Münich sice velmi správně kritizuje naprosto špatné, bezmyšlenkovité použití impaktového faktoru (IF) některých ekonomických časopisů pro přidělování institucionální podpory „kafemlejnkovým“ mechanismem. Celkové vyznění článku je ale takové, že impaktový faktor (IF) je cosi naprosto nesmyslného, co nemá žádný vztah ke kvalitě vědeckých prací publikovaných v odborných časopisech.

V aktuálním čísle časopisu Hospodářské komory si můžete mimo jiné přečíst bilanční rozhovor s Miroslavem Krejčíkem, majitelem úspěšné technologické firmy, nazvaný "Více peněz pro vědu".

Více než 60 německých univerzit se chystá na "odříznutí" od vědeckých časopisů, které vycházejí v nizozemsko-britském vydavatelství Elsevier. Na začátku prosince totiž vyjednávání mezi německými univerzitními knihovnami a vydavatelstvím ohledně cenové politiky a otevřeného přístupu k informacím uvázlo na mrtvém bodě.