Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Proč jsme už dávno nezměnili Akademii věd na český Weizmannův ústav

18. 10. 2018
Proč jsme už dávno nezměnili Akademii věd na český Weizmannův ústav

Protože to nejde. Jinak by se to stalo už dávno, naše vztahy s Izraelem jsou už dávno nadstandardní a zástupce ředitele Weizmannova ústavu Avigdor Scherz, který přišel s nabídkou pomoci v roce 1999, nebyl jistě první.

O změně statutu ústavů Akademie věd a o nějakém návratu k Dobešově novele vysokoškolského zákona si můžeme nechat jen zdát. Vždyť ani úžasné prostředky z fondů EU nevedly ke vzniku jednoho nového ústavu AV ve Vestci a jednoho v Dolních Břežanech. O tom nemá smysl snít.

Současná verze vysokoškolského zákona je maximum možného a držme Národnímu akreditačnímu úřadu palce. A hlavně, neposílejme na něj aktivisty z Věda žije !!!, neziskovky podporované Akademií věd.

Na IST 11. října otevírali novou budovu. Z vyjádření hejtmanky Dolního Rakouska paní Johanny Mikl-Leitner: „…. IST Austria is a very special example of successful cooperation between science and politics. On the political side, we provide optimal framework conditions for science and have respect for and trust in the scientists’ research. But IST Austria is also a successful project in the cooperation between the federal and state governments, for which we have set the course for further successful development with the "Renewal of the Joint Declaration" in January of this year……“ A z vyjádření ministra pro vědu a výzkum Rakouské republiky Güntera Fassmana „….The Nature Index Analysis gave IST Austria a very good report and identified it as one of the institutions that are in the fast lane scientifically. We owe this to the outstanding work of the scientists, whose achievements lay the foundation for the future viability of the research institution…..“. „IST Austria je jediná mimoasijská výzkumná instituce mezi mladými rychle rostoucími a Rakousko celosvětovým lídrem ve vědě.“ Jaká krásná upoutávka do večerních zpráv. „Je to krásná ukázka spolupráce mezi federální vládou a spolkovými zeměmi. Naše výzkumná a vývojová strategie vytváří další excelenci ve výzkumu na univerzitách a neuniverzitních institucích.“, krásné dvě věty v ústech politika do flash news. To není legrace, to může přinést u voleb i 10 % navíc. Johanna Mikl-Leitner nebo Günter Fassman mohou být jednou i předsedy vlády nebo prezidenty.

Zásadní rozdíl mezi Rakouskem a Českou republikou je v tom, že v Rakousku si vědci s politiky (a úředníky) povídají a chápou vzájemně své potřeby. Vznik IST byl politický projekt, doprovázela ho poměrná nevole stávajících institucí a byl po několika letech (a samozřejmě „bez souvislosti“) následován výraznou redukcí rakouské Akademie věd. Všechny pokusy o vytvoření nových institucí, a že jich od roku 2000 v České republice bylo, selhaly. Protože jsou u nás vědci politicky silnější než politici. Zda je to společnosti ku prospěchu nám napovídá Nature Index, ale i, například, hodnocení inovační výkonnosti České republiky.

Metodika 17+ zaměnila 1. pilíř metodiky 2013 za Modul 2, 2. pilíř pak za Modul 1 a zbylé tři pilíře společenská relevance, viabilita a strategie a koncepce jsou politické deklarace. Jenže jsou to politické deklarace vědních politiků, kteří za svá rozhodnutí nesou politickou zodpovědnost vůči svým (akademickým a univerzitním) voličům a celkem bez předsudků hájí zájmy svých oborů a institucí. I pan profesor Chýla si hájí svou částicovou fyziku. Metodika 17+ je nebezpečná svými subjektivními moduly společenská relevance, viabilita a strategie a koncepce. Co když v příslušných komisích převládne názor, že náš nejúspěšnější (a jediný jakž takž světově srovnatelný) obor, jímž je chemie (podle Nature Indexu i Münich-Srholcových tabulek), má špatnou viabilitu a malou společenskou relevanci? Když jsem četl už jen názvy těch modulů, myslel jsem si, že to snad žádný exaktně myslící člověk nemůže brát vážně.

Co tedy můžeme nabídnout „obyčejným politikům“ aby brali vědu vážněji? No přece nějaké to heslo do večerních zpráv. Například, podle vzoru rakouských politiků „Česká republika je regionálním leadrem v Nature Indexu, pokud přidáme vědě na 3 % HDP, dostihneme Rakousko.“ Čímž se zavážeme k zvýšení výkonu v Nature Indexu. Kdo tento úkol bude plnit, bude nadmíru financován. Jak toho dosáhne – například, že se bude chovat jako IST. Ústavy AV to v rámci své autonomie můžou začít dělat od příštího roku. Ostatní obory budou financovány na vysokých školách, rozumně podle kafemlejnku tam, kde mají příslušný obor doktorského studia. RIV, základ kafemlejnku, byl zajisté významným podkladem pro rozhodování Národního akreditačního úřadu. Nebo jinak, na kafemlejnkovém financování ta relativní kvalita vyrostla. A až se složení Nature Indexu změní, bude kde brát a co politikům nabídnout, protože časopisy z Nature Indexu byly vybrány z těch kafemlejnkově nejúspěšnějších.

A mám i své osobní přání. Tím je, aby se česká věda konečně zbavila kariérních funkcionářů a začaly se hájit zájmy těch, kteří skutečně chodí do laboratoří, pracují na počítačích, píší články a učí studenty.

(Pro pořádek: Můj poslední článek v časopisech z Nature Indexu je z roku 1996 a naše kafemlejnkově superúspěšné články z analytické chemie a mikroskopie z posledních let do Nature Indexu taky nespadnou.)

 

Autor: Dalibor Štys