Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nejsme jen „záplata“, ale bonus pro vědce

9. 5. 2017

„Pro další rok připravujeme vyhlášení nových grantových projektů pro skutečně vynikající vědce – s podporou asi 550 milionů korun,“ říká nová předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Do médií pronikne Grantová agentura ČR (GAČR) jen zřídkakdy. Před pár týdny se to ale kvůli kritice z Nejvyššího kontrolního úřadu, že prý nepodporuje „převod výzkumu do praxe“, změnilo. Vědci, kteří bývají k této agentuře obyčejně hodně kritičtí, si tentokrát ťukali na hlavu a mnozí ji i podpořili.

GAČR je jedinou organizací v zemi, jež financuje téměř čtyřmi miliardami korun ročně základní výzkum, tedy bádání bez cílených aplikací: zkoumání zákonitostí, pravidel a luštění záhad.

„Kontroloři u nás měli vyčleněnou kancelář, seděli tu půl roku a kontrolovali... Odvolali jsme se proti zprávě, protože se nám jeví, že tady NKÚ překročil svoje pravomoci. Těší nás ale, že v oblasti financí vážné chyby nenašel,“ řekla LN Alice Valkárová, předsedkyně státní agentury, kterou vede teprve od prosince.

Překvapilo ji, když jeden z auditorů pronesl větu, že „Česko je příliš malý stát, aby si mohl dovolit základní výzkum“. Jenže bez toho není ani aplikovaného výzkumu; kdyby profesor Antonín Holý nestrávil léta v laboratořích, nebyla by pak ani žádná ativirotika proti HIV či žloutence. Valkárová, sama výborná jaderná fyzička, chce během čtyřletého mandátu dobře jednat s vědci, posunout agenturu k uživatelům.

„Grantová agentura by měla být jakýmsi nadstandardem pro vědce, neměla by být posledním útočištěm, kde se hledají peníze, aby lidé mohli přežívat... Chceme vést agenturu k excelenci. Nejsme nějaká,záplata‘ na chybějící institucionální financování, ale peníze navíc pro výjimečné odborníky,“ říká dáma, jež vychovala dceru. I proto ví, jak to mají ženy-matky ve vědě složité a hodlá také „grantovku“ směřovat vstřícně k mladým vědkyním. Ostatně, po mužských šéfech Josefu Sykovi, Petrovi Matějů a Ivanu Netukovi je první ženou v čele tohoto poskytovatele peněz.

Novum: převaha žen ve vedení

Vnovém pětičlenném předsednictvu mají ženy dokonce převahu: Valkárovou doplňuje chemička Jana Roithová a Stanislava Hronová za oblast společenských věd. Mužskými členy vedení jsou Jaroslav Koča a Petr Baldrian.

Kupříkladu Roithová, jediná držitelka dvou grantů Evropské výzkumné rady (ERC) v Česku, by chtěla prosadit možnost změny příjemce grantu tak, aby mohl během období změnit instituci: například přejít z univerzity do Akademie věd. Nedávná konference LN Byrokratizace vědy ukázala, že o to vědci stojí; chtějí větší nezávislost na instituci, jako je tomu u přenositelných grantů ERC. Jenže to není snadné. „Když do agentury přijdete, vidíte, jak je celý systém málo flexibilní a každá dobře míněná změna se dlouho táhne,“ tlumí nadšení Valkárová.

550 milionů pro ty nejlepší

S vedením ladí plány na nový podprogram. Má být určen opravdu excelentním vědcům, byť se tento přívlastek u nás už zprofanoval. Nyní končící projekty excelence by měla v roce 2018 vystřídat výzva s rozpočtem až 550 milionů pro první rok řešení a poté 400 milionů pro další léta, prozradila Valkárová své vize.

„Chceme podporovat týmy formou pětiletého grantu excelentnímu řešiteli z jedné instituce, jako je tomu u ERC. Musí prokázat výjimečnost, důraz se bude klást na životopis, výsledky i mezinárodní spolupráci. Granty by byly velké, počítáme s rozpočtem průměrně deset milionů korun na rok,“ říká. Hodnocení by bylo tvrdé, výhradně zahraniční a v angličtině.

Jakým způsobem ale hodnotit excelenci? Jak psaly LN, kritice je nyní podrobeno ministerstvo školství, jež podle některých vědců rozdává miliardy na základě zkreslených posudků a několika názorů.

„Hodnotit excelenci je opravdu těžké. Nikdo nevymyslel, jak to dělat perfektně,“ říká fyzička, která působila i v panelech tak vzývané ERC. Čeští vědci občas i vtipkují nad kolonkou v žádosti na GAČR, kam mají předem slíbit, kolik článků a kde výhledově vydají. To je jako věštění z koule.

Trápí je také nízká úspěšnost žádostí, ale v posledním roce byl tento poměr slušný. U standardních grantů (i kvůli vládnímu navýšení rozpočtu na vědu) se finančně dostalo na 33 procent žadatelů. To je více než v minulých letech, kdy to bývalo kolem 27 procent. Obdobně je to u sousedů: 28 procent má německá i polská agentura, 27procentní úspěšnost bývá v Rakousku. Horší to ale mají Slováci: jen 16 procent.

„Na svůj vlastní výzkum už čas nemám, moji poslední doktorandi se rozjeli do světa a také můj experiment skončil. Neučím. Takže se mohu soustředit na novou práci v agentuře,“ říká Valkárová.

Vzpomínky na slavný ústav

V dobrém vzpomíná na působení v ruském ústavu jaderného výzkumu: „Mně se tam moc nechtělo, bylo to brzy po srpnu 1968. Ale zpětně to vidím jako dobré řešení, když jsme na Západ nemohli. V Dubně byla vynikající úroveň vědy, skvělí teoretičtí fyzikové i nositelé Nobelovy ceny...“ V rámci čs. komunity se tam seznámila i s Jiřím Hořejším, jehož dcera Michala, dnes vdaná za prezidentského adepta Michala Horáčka, si hrávala i s její dcerkou. „Za prezidenta ČR bych ale spíše volila Jiřího Drahoše,“ uzavírá.

 


Alice Valkárová (70)

  • Od 10. 12. 2016 je předsedkyní Grantové agentury ČR,podporující základní výzkum.
  • Vystudovala jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1970).
  • Sedm let pracovala ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v sovětském Dubně a posledních 20 let na experimentu v hamburských laboratořích.
  • Účastnila se řady výzkumů využívajících urychlovače částic, zabývala se zejména studiem interakcí elektronů a protonů.
  • Předsedala České fyzikální společnosti (2006 - 2014), nyní je její místopředsedkyní.
  • Roku 2015 obdržela Cenu Milady Paulové, již uděluje resort školství vynikajícím vědkyním.
  • Je spoluautorkou asi 250 vědeckých článků s více než 10 tisíci citacemi (tzv. H-index činí 50).
  • Vychovala dceru. Maluje, věnuje se rodině, zahradě a pěstuje bonsaje.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 27. 4. 2017 v Lidových novinách

Martin Rychlík

Testovací profil autora

Partneři webu a spolupracující instituce