Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Robotika, tradiční český pojem

7. 9. 2017

Slovo „robot“ proniklo do světových jazyků ze starší české divadelní hry, ale opravdová robotika i kybernetika hrají v českém výzkumu velkou roli i dnes.

Slovo„robot“ přinesla světu divadelní hra R.U.R. (1920) z pera Karla Čapka, jemuž tento název pro umělé dělníky vnukl bratr Josef Čapek. Roboti, kteří mají etymologický původ ve starším slovanském slově „robota“ – čili otrocká, lopotná práce –, tak vystřídali/y původně Čapkem vymyšlené „labory“, dříče. A roboti vítězně táhnou světem, už nejen jako slovo.

„Řeknu ještě něco k robotice – robot je vlastně české slovo, ne? –, protože pro mě jako ministra vědy a technologií je to priorita. Roboti budou součástí lidské budoucnosti. V Izraeli je to velevýznamné průmyslové odvětví a na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) jsem viděl i zdejší dosavadní úspěchy v robotice,“ řekl v červnu Lidovým novinám izraelský ministr pro vědu Ofir Akunis, jehož zajímala i spolupráce s českým autoprůmyslem. Na mysli měl vědecké týmy elektrotechnické fakulty ČVUT a nového Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze, který Akunis navštívil jako další vrcholný politik po loňské návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové.

Nový institut, na němž se buduje i moderní průmyslový testbed, usiluje kromě základního výzkumu o aplikace a spolupráce s globálními firmami. Podle ředitele CIIRC Vladimíra Maříka se má stát i jakýmsi kontaktním místem na další zdejší technické univerzity, které se kybernetice či informatickým oborům věnují: tedy na Vysoké učení technické v Brně, na Západočeskou univerzitu v Plzni, Vysokou školu báňskou v Ostravě a Technickou univerzitu v Liberci. Samostatným pojmem je pak vědecky výkonná Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, která vychová absolventy, kteří se mezinárodně uplatňují: včetně Jana Vondráka, informatika ze Stanfordu, jenž byl manželem nedávno zemřelé íránské matematičky Marjam Mírzácháníové – jediné ženské nositelky Fieldsovy medaile.

Strojové vidění i rozhodování

Zmíněný CIIRC se měl původně jmenovat Centrum Antonína Svobody. A sice po českém kybernetikovi a vynálezci, jenž zkonstruoval první československé samočinné počítače SAPO a EPOS1. Za druhé světové války, roku 1943, byl pozván k vývoji počítačů na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde spolupracoval i s Howardem Aikenem, jedním z počítačových průkopníků ze společnosti IBM a s dalšími experty.

Právě na takové tradice chce nové středisko navazovat. Mezi výzkumnými směry jsou návrhy kyberneticko-fyzikálních systémů (garant Michael Šebek), inteligentní systémy (Vladimír Mařík), průmyslová informatika (Zdeněk Hanzálek), robotické a strojové vnímání (Václav Hlaváč), průmyslová automatizace a mechatronika (Michael Valášek), neurovědy (Lenka Lhotská) i perspektivní biomedicína a asistivní technologie (Olga Štěpánková).

I přes složité institucionální okolnosti vzniku centra CIIRC se mu podařilo přivábit již dva pracovníky, kteří jsou řešiteli prestižních ERC grantů: strojovému vnímání se věnuje Josef Šivic a umělému rozvažování Josef Urban. V nedávné soutěži ministerstva školství získalo centrum tři velké granty na excelentní týmy v souhrnné hodnotě půl miliardy korun. První nese název Robotika pro Průmysl 4.0, pracuje v něm i Robert Babuška z nizozemského Delftu. „Cílem je výzkum v oblasti robotizace a autonomie robotických systémů pro digitální průmysl. Náš tým je velmi multidisciplinární: jsou v něm odborníci od hardwaru přes řízení až po strojové učení či vnímání obrazu,“ říká Babuška. Druhý tým se jmenuje Inteligentní strojové vnímání (Šivic) a třetí Umělá inteligence a uvažování (Urban). Ambice naznačuje i úspěch v první fázi teamingu Horizonu 2020 s top vědci ze Saarbrückenu.

Nápady z mateřské fakulty

Zajímavý výzkum v téže oblasti (vedle výuky nových talentů) podniká i původně mateřská fakulta, ze které se CIIRC zrodil. Jedním z největších českých vědecko-byznysových příběhů je success story Michala Pěchoučka a Martina Reháka, kteří založili – ještě jako studenti elektrotechnické fakulty ČVUT – firmu Cognitive Security. Ta přišla s převratným využitím umělé inteligence v prevenci před viry a útoky hackerů, takže ji v roce 2013 odkoupil americký gigant Cisco; za nezveřejněnou sumu peněz. A zatímco Rehák v pražské pobočce šéfuje vývoji, profesor Pěchouček se vrátil na univerzitu. Loni tam s kolegy založil Artificial Intelligence Center (AIC). Pěchoučkovou specializací bývaly multiagentní systémy.

„Budujeme výzkumné pracoviště mezinárodního stylu, která ve světě vznikají při fakultách. Budeme se zabývat metodami umělé inteligence a jejich aplikacemi. Máme široký záběr: agentní technologie, teorii her, kyberbezpečnost, robotiku i dopravní systémy,“ říkal médiím Pěchouček, jenž v minulosti spolupracoval i s americkým letectvem či námořnictvem. Jeden z jeho studentů, Viliam Lisý, bádal v kanadské Albertě u Michala Bowninga, tedy ve skupině, jež letos vydala studii v časopise Science o svém programu DeepStack. Ten dokáže díky naučené „intuici“ porážet profesionální hráče pokeru (ve dvouhráčové variantě hry). Kromě Lisého jsou pod článkem podepsáni i Matej Moravčík a Martin Schmid z „matfyzu“.

Řečaři i kyberbezpečnost

Úspěchy se blýskají i mnozí jiní čeští informatici, počítačoví grafici (rozpoznávání obličejů či objektů), ale i řečaři. Na brněnském VUT působí od roku 1997 skupina Speech@FIT, jejíž specializací je automatizovaná identifikace řečníka, jeho jazyka a klíčových slov. Brněnští vědci pod vedením Jana Černockého se tak podíleli na vývoji nejlepšího fonémového rozpoznávače na světě a uspěli v hodnoceních amerického Národního institutu pro standardizaci a technologie (NIST). Na vývoji softwaru spolupracovali také s výzkumnou odnoží americké armády DARPA, čehož si všiml deník USA Today – brněnskou techniku přede dvěma lety citoval ve společnosti Johns Hopkins University a Carnegie Mellon. Na počítačovém rozpoznávání řeči (a příkazů) dlouhodobě pracuje pražská pobočka IBM, ale také skupiny kybernetiků v Plzni (Josef Psutka), v Liberci (Jan Nouza) a firmách.

Českým výzkumníkům a vývojářům se výrazně daří v zabezpečování dat a v kybernetické bezpečnosti. S některými hardwarovými řešeními přišli vědci z Masarykovy univerzity (startup Invea-Tech), v softwarových nástrojích a antivirech se dostavily i globální úspěchy v podobě firem Avast Software nebo AVG Technologies. První ze jmenovaných společností dala loni dle Hospodářských novin za nákup druhé z nich 1,3 miliardy dolarů! „Vývojová centra obou firem zůstanou i nadále v Praze a Brně,“ uvedl tehdy list. Kombinovaný počet uživatelů produktů obou značek se šplhá k půlmiliardě, překročil již 400 milionů.

Dokladem, že české výzkumníky a inženýry je zapotřebí brát vážně, budiž i vítězství týmu České republiky v kyber bezpečnostním cvičení Locked Shields, které se v dubnu konalo v estonském Tallinnu. Účastnilo se jej 900 odborníků z 25 zemí. V českém týmu byli mimo jiné Radoslav Bodó a Michal Kostěnec, dva experti z CESNET Forensic Laboratory (z divize národní páteřní elektronické infrastruktury pro výzkum a vzdělávání). Družstva čelila stovkám simulovaných e-útoků.

„Vítězný tým předvedl dobrou taktiku a stabilní výkony ve všech kategoriích, které vedly k celkovému vítězství. Čeští experti si skvěle vedli i ve strategické části,“  řekl Aare Reintam, vedoucí v tallinnském Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence (CCDCoE). Zkušenost Estonců z první „kyberválky“, masivních útoků v roce 2007 i politická situace ve světě ukazují, že se vyplatí být připraven, být ve střehu.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek byl v anglické verzi zveřejněn na webu czech-research.com.


 O nových projektech Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze čtěte také zde.

Martin Rychlík

Testovací profil autora

Partneři webu a spolupracující instituce