Blogeři
Podřazené kategorie
Spojené království se zaručilo financovat všechny britské projekty v H2020, které budou podány před odchodem z EU a přitom úspěšně projdou hodnotícím procesem. Závazek zahrnuje také programy, které jsou dvoustupňové. I u těchto stačí, když je první žádost odeslána před odchodem Spojeného království z EU.
Nad probíhající debatou o výši doktorandských stipendií si kladu principiální otázku: má výše příjmů doktorandů být odpovědností státu, když stát přímo neurčuje ani výši příjmů akademických pracovníků?
Chtěl jsem původně psát reakci na příspěvek Daniela Münicha o hodnocení výzkumu. Ale ono se to dá vlastně shrnout do jedné věty: „Řešení neřešitelného může vést jen k paskvilům.“ Proč je masové hodnocení neaplikovatelné nejen na celou českou vědu, ale dokonce i na jen relativně homogenní Akademii věd, jsem psal už před delší dobou a nic se na tom nezměnilo (dále také zde). Takže není třeba si třepit klávesnici.
Natvrdo a zkratkovitě řečeno: i vy jim přispíváte. Komu? Vědcům v Íránu, Indii, Číně, Rusku, Indonésii, Peru, Alžírsku... Ale též třeba v USA a v Evropě, samozřejmě. Na pirátském rozcestníku jménem Sci-Hub, jenž běží na řadě exotických domén (třeba Svaté Heleny, Belize i Kokosových ostrovů), je k mání přes 62 milionů vědeckých studií.
Akademičtí administrátoři vyrazili na prázdniny, když do jejich e-mailových schránek dorazily dvě důležité výzvy z Úřady vlády. Výzva k předkládání vybraných výsledků výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) do Hodnocení 2017 vyvolala pozdvižení. Nepotkal jsem akademika, který by chápal která bije.
Před Českou republikou stojí velká výzva a úkol zároveň. Po roce 2020 se dá očekávat snížení dotací z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Ačkoli v tuzemsku peníze z těchto zdrojů přispěly zejména k odstranění dluhů při budování například dopravní infrastruktury, jejich nezanedbatelná část šla zejména od roku 2011 na podporu výzkumu a inovací.
Řada evropských zemí s velkým výzkumným potenciálem a výbornými vědeckými výsledky nemá speciální zákon o podpoře výzkumu. My v Česku takový zákon máme, chystá se nový.
Kdo se v oblasti tvorby a využití znalostí nějakou dobu pohybuje, nemohl si nevšimnout zajímavého jevu. Ve světě podporují Reserch and Development, Forschung und Entwicklung nebo Recherche et Development (tedy výzkum a vývoj), někde taky Science and Technology a skoro vždy taky inovace. U nás (aspoň podle toho, co je slyšet ve veřejném prostoru) se ale mluví víc a více o podpoře „vědy a výzkumu“.
CERGE-EI a pan redaktor Rychlík věnují velmi podstatnou část svého času problematice predátorských časopisů. Na rozdíl od problematiky vědeckých podvodů a reprodukovatelnosti (např. přehled z roku 2016), kterou považuji za důležitou a boj s ní za tak nevyhnutelný, že jsme na toto téma řešili pětiletý grant, mne predátorské časopisy vůbec nevzrušují. Vždyť je to přece úplně jedno, kde jsem text opublikoval, pokud je věcně správný?
„Myslím, že můžeme spolupracovat, a je to lepší, než kdyby to každý z nás dělal zvlášť," řekl Ofir Akunis, izraelský ministr pro vědu a technologie, který přijel do Česka.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka