„Vědecký výsledek není dokončen, dokud není komunikován,“ řekl v roce 2013 Sir Mark Walport, dnes již bývalý britský vědecký poradce. Ve Velké Británii má komunikace vědy silnou tradici. „Britové si dlouhodobě uvědomují důležitost komunikace vědeckých výsledků veřejnosti, ale i třeba politikům. Mají na to specializovaná centra, vědci chodí na mediální tréninky, komunikace vědy se dá studovat,...“ vyjmenovává Otakar Fojt, vědecký atašé Britské ambasády v Praze.

V minulém blogu jsem se ohlížela za komunikací vědy v roce 2021, nyní vzhlížím k akci, na kterou se opravdu těším. Již za pár dní budou mít všichni zájemci o komunikaci vědy jedinečnou možnost učit se a inspirovat od těch nejlepších britských odborníků a odbornic na komunikaci vědy. V úterý 22. 2. 2022 se totiž v Praze koná hybridní konference Science Communication: UK Experience, na kterou pozvání přijala pestrá skupina expertů a expertek z Velké Británie, kteří budou sdílet zkušenosti s komunikací vědy veřejnosti i politikům, poradí, jak bojovat s dezinformacemi, nebo například prozradí, co vše se učí studentky a studenti studující tento program na univerzitách.

Díky podpoře UK Science and Innovation Network, Britské ambasády v Praze a Univerzity Karlovy mohou všichni zájemci zdarma sledovat online přenos.  Na co se tedy těšit?

Co se naučíš ve škole…

Na rozdíl od Česka, ve Velké Británii lze komunikaci vědy studovat na univerzitách. Jak se komunikace vědy studuje na Imperial College London, představí vedoucí tohoto programu Stephen Webster a jeho tři studenti: Anna Onderková, Dave Warrell and Urszula Kaczorowská. Jak jedno ze jmen napovídá, chybět nebude ani český pohled, své zkušenosti totiž bude sdílet také Anna Onderková, která vystudovala medicínu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a poté pokračovala na magisterský program Science Communication.

Již 665 zpráv politikům aneb POSTnote

Jasné a stručné materiály ke konkrétnímu vědeckému tématu zpracované odborníky, které slouží jako podklad pro legislativu. Přesně to jsou POSTnotes, které připravují v The Parliamentary Office of Science and Technology (POST). Jak vznikají a jak fungují v praxi? O tom bude na konferenci mluvit Cristiana Vagnoni, která získala doktorát v neurovědách a působila jako vědkyně na University of Oxford, ale nyní tvoří POSTnotes týkající se medicíny a biologie. (Tip na výzkum: Vede doktorát v neurovědách k většímu zájmu o komunikaci vědy a opuštění akademické dráhy? Minimálně můj a Cristiany případ. :-))

Jak zaujmout a zapojit veřejnost

Do Prahy přijede „Rock-star“! Takovou přezdívku má geolog a popularizátor Iain Stewart, který bude mluvit mimo jiné o tom, jak je komunikace vědy důležitá pro lidský pokrok. Jako vědec má bohaté zkušenosti s popularizací vědy. Například patnáct let spolupracoval s televizí BBC, kde uváděl několik pořadů zaměřených na vědy o zemi nebo v nedávné době byl akademickým poradcem pořadu Seven Worlds, One Planet.

Jak zaujmout a zapojit veřejnost bude hovořit Adam Hart, biolog a profesor vědecké komunikace na univerzitě v Gloucestershire, kde vyučuje ekologii, terénní biologii, občanskou vědu a komunikaci. Ve svých výzkumech se zabývá africkou ekologií, ochranou přírody a vědou o hmyzu. Posledních deset let hojně využívá metody občanské vědy (Citizen Science) a spolupracuje s veřejností na sběru dat pro projekty týkající se mravenců, pavouků, ptáků a vos. Je členem Královské entomologické společnosti a mimo jiné pomáhá organizovat každoroční Týden hmyzu, mezinárodní osvětovou akci na oslavu hmyzu.

Dezinformace a fake news

Krom milé popularizace se věda potýká i se zneužitím pro dezinformace a konspirační teorie. O tom bude v Praze mluvit dlouholetá vědecká novinářka Fiona Fox, která vede Science Media Centre, které je dnes nepostradatelným zdrojem informací pro vědecké novináře. Centrum má databázi více než 2300 odborníků, kteří poskytují vědecké souvislosti a komentáře důležitých vědeckých témat. Fiona Fox je také pravidelnou komentátorkou vědeckých témat v médiích a velkou zastánkyní otevřenosti vědy.

Jak komunikovat vědu v době dezinformací a konspiračních teorií, poradí Malcolm Love, lektor komunikačních dovedností, který spolupracuje s vědci a dalšími akademickými pracovníky například v organizacích, jako je NASA a CERN, Britské akademii a na řadě univerzit a výzkumných institucích. Dlouhá léta byl také hlavním lektorem populární soutěže FameLab, kde účastníci ve třech minutách zábavným způsobem komunikují svá vědecká témata.

Program je skutečně pestrý a na své si přijdou samotní vědci a vědkyně, ale i zástupci institucí nebo novináři a novinářky píšící o vědě. Tato konference tak může být skvělým zdrojem inspirace, jak nevymýšlet kolo, ale učit se od zkušenějších. Těším se!

Další tipy, co si přečíst a vidět či koho sledovat:

• O aktualitách ve „vědě s českou stopou“ píšu každé dva týdny na blogu Aktuálně.
• Petr Koubský z Deníku N píše „Částečný součet“ – newsletter o zajímavostech vědy. „Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady,“ píše v úvodu.
• Vědecká redakce České televize od ledna obnovila pravidelný nedělní přehled vědy Věda 24 a také vznikají nové díly pořadu Hyde Park Civilizace.
• Máte rádi podcasty a vědu? Portál Vědavýzkum.cz zmapoval české podcasty o vědě (a že jich je hodně) a také chystá novou rubriku „podcasty“, kde si je budete moci pouštět z jednoho místa.

Autorka: Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Během Ph. D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy.

Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média.

Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“‎ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.