Zobrazení položek podle značky: Nature Index

Protože to nejde. Jinak by se to stalo už dávno, naše vztahy s Izraelem jsou už dávno nadstandardní a zástupce ředitele Weizmannova ústavu Avigdor Scherz, který přišel s nabídkou pomoci v roce 1999, nebyl jistě první.

V článku Zastavme Metodiku 17+, Vzkazuje nám Nature Index se Dalibor Štys snaží přesvědčit čtenáře, že k tomu, aby se naše výzkumné organizace dostaly na úroveň rakouského Institutu pro vědu a techniku (Institute for Science and Technology, IST), je třeba se vrátit ke kafemlejnku. Z jeho argumentů je zjevné, že si nejen nepamatuje, v čem byl zločin kafemlejnku a v čem je podstatný pokrok Metodiky 17+, ale především že nechápe, v čem je podstata úspěchu IST či podobných institucí jako je Weizmanův ústav či ETH Curych a co je tedy třeba změnit, chceme-li se těmto institucím přiblížit.

Kvantitativně hodnotit výsledky výzkumu jednotlivých vědeckých institucí je umění a jako v umění existuje i v této oblasti řada různých metod, jak hodnocení provádět a na co se soustředit. V postkafemlejnkovské éře je kladen i u nás důraz na to, co se vágně nazývá "excelence", která je obvykle spojována s články v časopisech, jako jsou Nature či Science. Není proto divu, že velký zájem vyvolávají žebříčky sestavené vydavatelstvím Springer Nature.

Dne 26. září jsem zase navštívil Institute of Science and Technology Austria (IST) v Maria Gugging. Konal se tam totiž pravidelný Science-Industry Day a na něm tentokrát přednášela Åsa Lindholm Dahlstrand, známá badatelka o tématu profesorské privilegium.

Nature-index (NI) je seznam špičkových vědeckých časopisů přírodních věd. Z počtu článků v těchto časopisech lze usuzovat na velikost špičkového vědeckého výkonu zemí a pracovišť. S web udělátky založených na NI je radost si pohrát. Člověk se něco dozví, byť často si jen potvrdí své domněnky. Českou republiku řadí publikační výkon podle NI na solidní 15. místo v EU.

Mezi lety 2015 a 2017 se Česká republika zařadila mezi 6 zemí, které si nejvýrazněji polepšily v žebříčku Nature Index. Ten sleduje vysoce kvalitní publikace ve vybraných časopisech. Na výsledku se výrazně podílela Akademie věd ČR, která se za rok 2017 umístila mezi vládními institucemi z celého světa na 19. místě.

Vědci z menších a méně rozvinutých států Evropské unie spolupracují ve větším měřítku se zahraničními kolegy. Naopak nejvýznamnější státy v oblasti výzkumu a vývoje mnohem více využívají domácí spolupráce. Slovinsko a Česká republika se tomuto trendu mírně vymykají.

Dobří vědci neustále opakují: věda je mezinárodní. Musí být totiž obohacována novými nápady, ideálně i odjinud, aby neustrnula. Dokladem, že nejdůležitější objevy vycházejí z činnosti vícerých týmů, je nejnovější žebříček Nature Index Collaborations. Nejvíce spoluprací v něm mají američtí a čínští vědci.