Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Dalibor Štys nepoučitelný

29. 5. 2018
Dalibor Štys nepoučitelný

Dalibor Štys reagoval na můj blog Münich nebo Štys? v blogu Král je nahý … s případným podtitulkem aneb o té mé drzosti. Pan doktor Chýla reagoval na můj krátký textík nepoměrně delším textem snažícím se obhájit neobhajitelné. Jen k tomu hlavnímu: Ano, Dalibor Štys má pravdu, na jeho plácání nesmyslů a nepravd jsem reagoval relativně dlouhým textem, neboť na rozdíl od něj jsem zvyklý svá tvrzení podložit fakty a odkazy na relevantní zdroje.

To samé udělám i na tvrzení v jeho odpovědi, jež má jen dva odstavce, jež jsou opět názornou ilustrací jeho způsobu argumentace.

V tom prvním

O způsobu hodnocení ústavů společnosti Maxe Plancka jsem psal již několikrát a zmínil je i Pavel Hobza. Pokud Akademie věd srovnává svou společenskou roli se společností Maxe Plancka, měla by s ní srovnávat i své hodnocení. A zvláště jeho důsledky, až po úplné přeprogramování cílů ústavů nebo jejich zavírání. Hodnocení bez takových důsledků jsou … inu vyhozené peníze. A to i když zapomenu na stížnosti zahraničních hodnotitelů na formálnost hodnocení a hektičnost.

nejdříve čtenáře odkáže na to, co psal o společnosti Maxe Plancka a pak vypustí nesmysl obviněním Akademie věd, že srovnává svou roli s rolí MPG. To nikdo z Akademie samozřejmě nedělá, tak nafoukaný nikdo v Akademii věd není. MPG je náš vzor a sen, na dlouhou dobu ještě nedostižný. To říkáme. A pak Štys ve výše citovaném odstavci opakuje to, na co jsem reagoval již v prvním blogu slovy:

Ale pokud považuje za „vyvození důsledků“ ukončení financování některého ústavu, zase jen prokazuje neznalost zákona o veřejných výzkumných institucích. Zřizovatel, jako je Akademie věd, může jím zřízenou veřejnou výzkumnou instituci zrušit, ale jen pokud s tím souhlasí ona sama, to si nevymyslela Akademie. Konkrétně s tím musí souhlasit Rada instituce, volená jejími zaměstnanci. Podle stávajícího zákona zřizovatel nemůže bez souhlasu Rady dokonce ani odvolat ředitele.

Protože Dalibor Štys nezná nejen právní rámec ústavů Akademie věd, ale zjevně ani právní rámec MPG, i když o ní mluví, připomenu mu je. MPG má právní formu registrovaného spolku, zatímco ústavy MPG právní subjektivitu, na rozdíl od ústavů AV, nemají. Zřizování a rušení ústavů MPG, stejně jako jmenování a odvolávání jejich ředitelů, je proto na rozdíl od ústavů Akademie věd jednoduché a plně v kompetenci prezidenta a Senátu MPG. A pokud jde o způsob hodnocení, velmi bych uvítal, kdyby bylo možné ho převzít, v Akademii věd i na vysokých školách, ale zatím to z legislativních a organizačních důvodů není možné.

Způsob hodnocení ústavů a týmů MPG je přehledně popsán v dokumentu Rules for Scientific Advisory Boards, kde je hned v úvodu uvedeno Vědecké poradní panely jsou hlavním nástrojem MPG pro pravidelné hodnocení jejich zařízení. Vědecké poradní panely (VPP) mají povinně všechny ústavy MPG a jsou tvořeny 5-15 špičkovými zahraničními odborníky, kteří jednou za 2-3 roky vypracují hodnocení příslušného ústavu MPG na základě podrobného materiálu zpracovaného vedením ústavu a po jeho návštěvě. Materiály pro hodnocení mají podobnou skladbu, jako měly materiály ústavů pro druhou fázi jejich hodnocení v roce 2015. Ani kritéria a procedura (zprávu o hodnocení dostane prezident MPG a vyjádří se k ní ředitel dotyčného ústavu) nejsou zásadně odlišná, podstatný rozdíl je ovšem v tom, že každý ústav MPG má svůj vlastní VPP, což zaručuje, že všichni hodnotitelé jsou skutečnými odborníky v oboru daného ústavu a že tedy hodnocení bude velmi kvalitní a přísné.

Druhý odstavec Štysovy reakce

Pokud jde o započtení nákladů na činnost Akademie věd do jejích prostředků, pak upozorňuji opět na fakt, že podstatná část vysokých škol dotuje z peněz RVO svou hlavní činnost (laicky výuku). Takže argument, že Akademie věd potřebuje zvlášť peníze na provoz, které vysoké školy dostávají jinak, je zcela lichý. Právě naopak, vysoké školy produkují mnohdy zcela vynikající výzkumné výsledky přesto, že dostávají z RVO mnohem méně peněz než Akademie věd, a ještě z něj dotují výuku.

obsahuje tak nehorázné tvrzení, že už nemám slov. Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2018 má MŠMT v položce Rozvoj výzkumných organizací (vč. převodu NPU I, NPU II) přiděleno 6 643 497 655 Kč, zatímco Akademie věd včetně ELI 3 946 865 000 Kč. V RVO MŠMT je cca 400 milionů na RVO několika veřejných výzkumných institucích, jejichž zřizovatelé nejsou poskytovateli podpory na VaVaI (například Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., jehož zřizovatel je Ministerstvo dopravy). Pokud je odečteme a čísla podělíme, zjistíme, že vysoké školy dostaly na RVO nikoliv mnohem méně peněz než Akademie věd, ale naopak 1,6 krát VÍCE než Akademie věd!! A i když k RVO Akademie věd přičteme Náklady na její činnost, budou mít vysoké koly stále 1,1 krát více na RVO než Akademie věd. Čeho je moc, toho je příliš.

A pokud jde tvrzení, že vysoké školy dotují z prostředků na RVO výuku, Štys by nám mohl vysvětlit, z čeho vysoké školy (resp. jejich fakulty, které byly až do novely zákona o vysokých školách v roce 1999 příspěvkovými organizacemi a měly právní subjektivitu a vydávaly výroční zprávy) dotovaly výuku před rokem 1999, kdy na výzkum měly jen účelové (grantové) prostředky, viz např. Výroční zpráva 1 LF UK za rok 1998, strany 117 a 118. Institucionální prostředky výslovně určené na výzkum získaly až v roce 1999 zavedením výzkumných záměrů, jež pak byly po roce 2009 nahrazeny právě RVO.

 

Autor: Jiří Chýla

Partneři webu a spolupracující instituce