Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Kdo (ne)potřebuje společenské vědy

24. 8. 2017

V článku nazvaném díky zásahu nepřemýšlejícího titulkáře Lidových novin Kdo kamenuje humanitní vědy místo správného Kdo kamenuje společenské vědy, se Daniel Münich v pátek 18. 7. 2017 zabývá otázkou, proč jsou v naší zemi společenské vědy málo finančně podporovány.

Základní poselství jeho článku je vyjádřeno již v podtitulku „A doplácejí na to (nejen) nízkou kvalitou vládnutí“. S tímto závěrem souhlasím, ale situace není tak beznadějná, jak se může čtenáři zdát. A to i díky Danielu Münichovi.

Münich kritizuje kafemlejnek jako hlavního viníka slabé finanční podpory společenských věd, protože „za vědecké výsledky uděluje body a za body peníze vysokým školám“. Článek končí smutným konstatováním: „Není síla, která by na vysokých školách akademiky z ostatních oborů přesvědčila, že opuštění kafemlejnkových principů, alespoň pro společenskovědní obory, je nejen branou k lepšímu výzkumu, ale i cestou k vyšší kvalitě vládnutí v Česku“.

Pozorný čtenář si jistě všimne, že v celém textu Münich mluví o kafemlejnku výhradně jen ve vysokoškolském sektoru, jako kdyby nebyly i jiné sektory, především Akademie věd, kde se také pěstují společenskovědní obory a která má čtyři ústavy, Národohospodářský, Sociologický, Psychologický a Ústav státu a práva na společenské vědy přímo specializované. Tím spíše, že v tom prvně jmenovaném „ekonom“ Daniel Münich pracuje. Je také výkonným ředitelem Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), nezávislého think-tanku Národohospodářského ústavu AV ČR, který se zaměřuje na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik.

Jak je tedy s podporou společenskovědních oborů v Akademii věd? Osm let (2009-2017) jsem byl členem Akademické rady AV ČR a tak snad mohu opodstatněně prohlásit, že v Akademii věd společenské vědy utlačované nejsou, ba spíše naopak. Je to dáno jednak organizační strukturou (v Akademické radě je zastoupení společenských a humanitních věd dvakrát vyšší, než by odpovídalo počtu pracovníků), ale hlavně tím, že ani v nejtěžším období roku 2009, kdy Akademii hrozilo snížení institucionálního financování v důsledku bezhlavého použití kafemlejnku o 30 procent (1,5 miliardy Kč), nikoho ve vedení Akademie nenapadlo aplikovat kafemlejnek i uvnitř Akademie věd. Rozdíly mezi institucionální podporou podle kafemlejnku a tou, kterou ústavy Akademie skutečně dostávají, je obrovský. Čtyři výše jmenované společenskovědní ústavy by podle kafemlejnku dostaly jen mezi 50 a 60 procenty toho, co ve skutečnosti dostaly a naopak některé ústavy by podle kafemlejnku měly dostat až více než dvakrát tolik. Akademie věd má svůj systém, který nepočítá body, ale snaží se zohlednit skutečnou kvalitu a význam výzkumu v jednotlivých ústavech.

Těžiště a poselství Münichova článku, s nímž plně souhlasím, je v jeho tvrzení:

„Skutečnost, že právě tyto vědy, pokud se dělají na úrovni, mají mimořádný význam pro kvalitu vládnutí a fungování státu i společnosti, však stále dochází málokomu…. Kvalita vládnutí zahrnuje velmi konkrétní věci ve fungování státních institucí; tvorbu zákonů a dalších regulací, řízení školství a systému VaV, strategické řízení rozvoje dálkové dopravy a informačních sítí, regulace síťových monopolů a oligopolů, fungování systému veřejných zakázek, politiku sociální a zaměstnanosti“.

Ale i zde nepřipomene, zřejmě ze skromnosti, že někde a někomu význam společenských věd dochází. Nejen, že v Akademii věd nejsou společenské vědy utlačovány, ale jejich význam pro výše zmíněnou „kvalitu vládnutí“ si vedení Akademie věd plně uvědomuje. V prosinci 2014 schválil Sněm Akademie věd iniciativu Strategie AV 21, jejímž základem je soubor koordinovaných výzkumných programů využívající mezioborových a meziinstitucionálních synergií s cílem identifikovat problémy a výzvy dnešní doby a koordinovat výzkumné úsilí pracovišť Akademie věd směrem k jejich řešení.  Mezi čtrnácti výzkumnými programy, které zahájily činnost počátkem roku 2015, byly tři zaměřeny na společenskovědní témata

  • Paměť v digitálním věku,
  • Formy a funkce komunikace
  • Efektivní veřejné politiky a současná společnost

V roce 2016 přibyl čtvrtý: Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy a v roce 2017 tři další zaměřené na fyzikální a lékařská témata. Z nich především ten třetí, s příznačným názvem Efektivní veřejné politiky a současná společnost, jehož koordinátorem je právě Daniel Münich, je zaměřen na formulaci podkladů pro „kvalitní vládnutí“ v širokém spektru témat jako jsou například:

  • efektivita veřejné podpory výzkumu ve firmách (např. zde a zde)
  • problematika daňového systému (např. zde a zde a zde)
  • problematika důchodového systému (např. zde)
  • dopady nízkých platů učitelů (např. zde a zde)
  • problematika porodnosti (např. zde)
  • problematika legalizace euthanasie (např. zde)

Jako příklad uvádím nejnovější Münichovu studii Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření, jejíž úvodní odstavec zní:

„Kvalita vzdělávání v zemi zásadním způsobem přispívá k dlouhodobému ekonomickému růstu a kvalitě života společnosti. Kvalitu poskytovaného vzdělávání potom do velké míry určuje kvalita učitelů. A kvalita učitelů se mimo jiné odvíjí od atraktivnosti učitelské profese, včetně atraktivnosti platové. A právě platy českých učitelů jsou dlouhodobě velmi nízké. Tato studie shrnuje a rekapituluje klíčové skutečnosti, které se týkají honorování práce učitelů v České republice (ČR), poskytuje mezinárodní a národní srovnání a osvětluje širší souvislosti toho, jakými způsoby se učitelské platy promítají do kvality učitelského sboru a vzdělávání. Na závěr jsou položeny klíčové otázky do předvolebních diskusí, na něž by veřejnost měla hledat odpovědi v programech a příslibech politických subjektů“.

Akademii věd tedy došlo, že společenské vědy jsou pro kvalitu vládnutí klíčové a snaží se k tomu poskytnout kvalifikované informace. Teď půjde o to, zda o ně budou mít zájem politici a při formulaci veřejných politik je zohlední.  V tomto ohledu jsem mírným optimistou, neboť se zdá, že aspoň někteří si to uvědomují.

Tak například 26. záři 2017 proběhne v Senátu PČR společný seminář AV ČR a Senátu na téma „Expertní podpora AV zákonodárcům ČR".  Na seminář přijedou experti  POST - Parliamentary Office of Science and Technology britského parlamentu a podělí o zkušenosti, jakou formou pracují pro britské poslance. V podstatě pro ně zajišťují vyvážené a dostupné přehledy nejnovějších výsledků vědy a výzkumu k nejrůznějším důležitým společenským problémům. Za britskou ambasádu se akce zúčastní Otakar Fojt, který bude moderátorem semináře. Za AV ČR budou hovořit reprezentanti Strategie AV21, kteří se soustředí na nabídku témat, která by mohla být pro senátory zajímavá. Uvidíme, jestli to k něčemu bude.

 

Autor: Jiří Chýla

Partneři webu a spolupracující instituce