facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

O fixacích a indexacích podpory vysokých škol

28. 4. 2022
O fixacích a indexacích podpory vysokých škol

S posledním rokem kafemlejnkového financování 2018 mělo financování vědy na vysokých školách ze strany MŠMT projít obdobím fixace. Fixace měla zakotvit proporce rozdělení podpory mezi školy, dokud nebudou k mání věrohodnější výsledky nového systému hodnocení dle Metodiky 2017+. Reálně se však proporce podpory mezi roky 2018 a 2021 měnily, a to velmi výrazně.

Došlo k tomu v období výrazných rozpočtových růstů, kdy prostě bylo co přerozdělovat. Logika přerozdělení však byla podivná. Od rozpočtu 2022 se přešlo na systém indexace, kdy se má růst podpory školy odvíjet od její známky z hodnocení. Problém je, že finanční dopad známky, jak to je nastaveno, je malinký. Navíc, při výhledu hubených reálných růstů rozpočtu, bude v příštích letech přerozdělení podpory ve prospěch kvalitní škol zanedbatelné. Struktura podpory tak bude další dlouhá léta stále dědictvím kafemlejnku a nelogického přerozdělení po roce 2018.

2022 04 27MunichAlokace

K tématu najdeme zajímavý materiál A2 z 377. zasedání Rady vlády (viz níže přetištěný Graf 1) a pár stručných, pro laiky asi ne moc srozumitelných slajdů.

Éra fixace: rozpočtové roky 2019 až 2021

Poslední kafemlejnkové Hodnocení 2016 bylo dokončeno v roce 2017. Naposledy podle něj ministerstvo (MŠMT) mezi vysoké školy (VŠ) rozdělilo peníze institucionální podpory v roce 2018. Potom nastalo 'hluché' období až do roku 2021. Nové hodnocení podle Metodiky17+ se totiž rozbíhalo pomalu (1, 2, 3, 4, 5, 6). A věrohodnější zjištění o kvalitě výzkumu na VŠ včetně známek vypadlo až z Hodnocení 2020 během roku 2021. Kromě stručného slovního zhodnocení školy dostávají i známky A, B, C, D. Klíčovou Tabulku 1 se známkami najdete zde.

2022 04 27MunichAlokace 2

Tabulka 1: Známky vysokých škol z hodnocení VaV podle Metodiky 2017+. Zdroj. Klikem se obrázek zvětší.

Proto byl původní plán na mezidobí 2019-2021 zafixovat proporce podpory mezi školami na stavu roku 2018. Několik dalších let se mělo přidávat všem školám stejným tempem. A nebo indexací podle nedokonalých známek, ale školám se stejnou známkou stejným tempem. Když se ale dnes podíváme do zpětného zrcátka (na základě posledních známek z roku 2021) tak zjistíme, že k fixaci rozhodně nedošlo. Vidíme to na Grafu 1.

2022 04 27MunichAlokace 1

Graf 1: Nárůst finanční institucionální podpory vědy na VŠ podle známek z Hodnocení 2020 v období let 2018-2021. (Sytější odstíny představují skutečnost, světlejší odstíny odpovídají hypotetickým nárůstům v případě, že by bylo indexové financování zavedeno hned po roce 2018. Fialový obrys značí, že škola v minulém období získaly ad-hoc podporu z Operačního programu VaV.) Klikem se obrázek zvětší.

Sytě barevné sloupce (fialového obrysu si nevšímejte) ukazují, o kolik procent MŠMT navýšilo podporu jednotlivým VŠ v tzv. éře fixace 2018-2021. Pokud by k fixaci skutečně došlo, byly by sloupce všech škol stejně vysoké (stejné tempo navyšování). Pokud by snad bývalo MŠMT uplatňovalo tzv. indexaci již od roku 2019, byly by sloupce stejně vysoké u škol se stejnou známkou. Jenomže to také nejsou. Naopak vidíme poměrně velké rozdíly v tempech růstu podpor.

Pravda, index skutečného růstu podpory škol se známkou "A" byl v průměru výrazně vyšší, než škol se známkou "B". Avšak zatímco Masarykova Univerzita se známkou "A" měla index růstu vyšší než 130 %, ČVUT se stejnou známkou měla index růstu pouze 120 %. A třeba Ostravská univerzita se známkou "B" dosáhla růstu podpory dokonce vyššího než podle známky lepší ČVUT. A ještě větší rozdíly skutečných růstů vidíme uvnitř skupiny škol hodnocených známkou "B" a horší. Rozdíl ve skutečném růstu průměrné podpory skupin škol se známkami "B""C" naopak není v podstatě žádný.

Výše uvedené znamená, že MŠMT navzdory dojmu o fixaci podporu mezi školy výrazně přerozdělilo – ve prospěch některých a neprospěch ostatních. A přerozdělení to bylo poměrně výrazné. Podle čeho MŠMT to přerozdělení provedlo, když v té době mělo k dispozici jen zoufale nekompletní a nedokonalé výsledky prvních ročníků hodnocení dle M17+ a indexaci podle známek prý ještě neaplikovalo?

Na webu MŠMT jsem se informací nedopátral. Proslýchá se ale, že MŠMT tehdy aplikovalo metodu podobnou neslavně známému kafemlejnku. Zhruba řečeno, MŠMT navýšení celkového rozpočtu institucionální podpory mezi školy přerozdělilo úměrně počtu čárek za články ve vlivnější polovině časopisů na indexu databáze Web of Science (WoS). Tím pádem však pominulo pár zásadních věcí:

  • Pominulo výrazné rozdíly v přirozené publikační frekvenci oborových skupin a oborů. Na tehdejším přerozdělení nelogicky vydělaly školy více zaměřené na obory, kde se na hlavu přirozeně více publikuje, kde se více dělá empirický výzkum spojený s vysokým počtem dalších a dalších měření, samozřejmě publikovaných. Naopak ostrouhaly obory s nízkou přirozenou publikační frekvencí. Například společenské a humanitní vědy, kde je publikační frekvence výrazně nižší než ve většině oborů přírodních a technických věd. I dávno zatracený kafemlejnek ve své pozdější verzi při alokaci finanční podpory proporce podpory oborových skupin fixoval.
  • Pominulo skutečnost, že pro některé oborové skupiny nepředstavuje publikace článků v časopisech indexu WoS dominantní publikační kanál. Školy s větším podílem těchto oborů samozřejmě měly v trojčlenkové přerozdělovací formulce mnohem méně čárek a na přerozdělení prodělaly. Naopak i zde vydělaly školy s vysokým podílem přírodovědných oborů a také medicínských, kde články v časopisech WoS jasně dominují.

Vlastně šlo o metodu nelogickou a absurdnější, než byl již předtím zatracený kafemlejnek.

Éra indexace: rok 2022 a dále

Během roku 2021 konečně z posledního kola Hodnocení 2020 vypadly věrohodnější výsledky včetně známek kvality vědy na školách. Podrobnosti k novému rozdělení podpory ze strany MŠMT najdete zde. Známky vysokých škol z hodnocení najdete zde. Přesněji, v subsekci stránky tzv. indikativního škálování. Tu pro VŠ najdete níže a také zde. Po stránce technické a přehlednosti tedy zatím nic moc.

Od rozpočtového roku 2022 tedy mělo nastat období tzv. rozpočtové indexace. Co to znamená? Jednoduše to, že by se známky škol z hodnocení měly začít promítat do nárůstů jejich finanční podpory. Mělo by se to dít následovně: MŠMT vezme balík peněz, který oproti minulosti dostane od vlády navíc. Od toho balíku ještě oddělí 85 %, které rozdělí jako v minulosti. Zbývajících 15 % balíku navýšení rozdělí školám podle známek. Je jasné, že když se MŠMT balík podpory vědy nezvýší, žádné peníze mezi školy přerozdělit nemůže. Když se navýšení rozpočtu pohybuje v kdysi tradičním řádu 3 % ročně, MŠMT ročně přerozděluje fakticky necelého půl procenta celkového rozpočtu (protože 0,03 x 0,15 = 0,045 ~ 0.45 %).

A teď si zkusme hypoteticky představit, že by MŠMT bývalo znalo známky škol již pro rozpočet roku 2019 a místo fixace zavedlo indexaci již tehdy. Hypotetické nárůsty podpory škol mezi roky 2018 a 2021 nám ukazují sloupce Grafu 1 se světlejšími odstíny. Všimněme si tam dvou důležitých věcí:

  • Rozpočtové nárůsty VŠ v procentech přesně odpovídají známkám z hodnocení. To je ostatně podstatou indexační metody. Tedy že školy se stejnou známkou získávají stejný procentní růst rozpočtu.
  • Rozdíly hypotetického nárůstu podpory podle známek mezi roky 2018/2021 jsou malinké, v řádu jednotek procentních bodů. Není divu, když se indexační metodou (viz. výše) přerozděluje zanedbatelná část celkového rozpočtu. Navíc to bylo v období, kdy se balík podpory svižně navyšoval a přerozdělovat bylo z čeho.
    Jestliže proporce nastavené kafemlejnkem nedávaly valného smyslu [12, 3, 4], další přerozdělení v letech 2019-2021 ho nedávalo tuplovaně.

Na přístupu MŠMT ale stále vidím dvě pozitiva:

  • Po více než deseti letech byl snad konečně na VŠ ukončen absurdní explicitní přepočet výsledků na peníze. To tučné slůvko snad v předchozí větě je tam proto, že nedokážu prověřit, zda některé školy ve svém vnitřním přerozdělování absurdní přepočet MŠMT z let 2019-2021 nepřevzaly i s navijákem a neprovozují doposud.
  • Způsob jak MŠMT v letech 2019-2021 navyšovalo podporu alespoň v hrubém průměru výsledky vysokých škol v hodnocení zohledňovalo. Platí to hlavně pro průměrný rozdíl mezi školami se známkou "A" a "B". Toto se ale bohužel nedá říci o přerozdělení rozdělení podpory v dalších dvou sektorech VaV, v Akademii věd ČR a resortních organizacích. Sami se můžete podívat na grafy podobné Grafu 1 v již zmíněném materiálu A2 ze 377. jednání RVVI.

Čo bolo, to bolo

Co bylo, to bylo, řekne si někdo. Hlavně že od teď už indexační formule funguje a podpora se mezi VŠ začne konečně přerozdělovat podle skutečné kvality vědy na té které škole. Ale asi vás opět zklamu. S ohledem na ekonomickou situaci státního rozpočtu a země obecně, včetně výhledu na příští roky, lze stěží čekat tak vysoké rozpočtové nárůsty jako v letech údajné fixace 2018-2021. Nízký růst podpory však bude znamenat, že částka určená k přerozdělení podle kvality výzkumu se bude blížit nule. Nejpravděpodobnější tak ve výhledu let je, že tu s námi nadále zůstanou proporce, které před deseti lety nastavil kafemlejnek a posledních pár let jeho absurdnější náhrada z let 2018-2021.

2022 04 27munichAlokace 3

Tabulka 2: Rozdělení podpory na výzkum mezi vysoké školy v letech 2021-2025. Zdroj. Klikem se obrázek zvětší.

Pozn: Fialové obrysy sloupců v Grafu 1 značí, že daná škola měla v minulosti podporu z operačních programů EU na rozvoj. Vidíme, že ji měly všechny VŠ se známkou "A", většina se známkou "B", menšina VŠ se známkou "C" a žádná ze škol se známkou "D".

 

Autor: Daniel Münich

Článek vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz