Na konci minulého roku byly uděleny Nobelovy ceny (jako každý rok počínaje rokem 1901). Ačkoliv v současnosti existuje velký počet významných ocenění za vědecké úspěchy, žádné z nich se nemůže prestiží rovnat Nobelově ceně. Čím to je?

Třicet let není nijak významně „historicky dlouhá“ doba, ale přesto – nebylo by již přínosné zamyslet se nad vývojem českého vědeckého prostředí v době „po sametu“? Abych šel příkladem, pokusím se zde o velmi zkratkovitý osobní pohled na minulá tři desetiletí okem běžného „dělníka vědy“, který roku 1989 zakončil vysokoškolská studia a stal se vědeckým aspirantem.

Dobře zabydlené vědecké laboratoře skrývají jistou poetiku, kouzlo, tajemství a atmosféru latentních objevů. Všude spousta drátů, větších a menších přístrojů (těch právě používaných i těch dočasně odložených), nářadí spěšně odhozené, zanechané po ruce či zapomenuté. A tím vším organizovaným chaosem prochází zadumaní a soustředění badatelé, kteří sledují displeje, ladí přístroje, usrkávají kávu nebo čaj, občas se posadí a něco zapíší do sešitu ...

Dnešní společnost prodělává rychlé změny ve způsobu získávání, předávání a posuzování informací. Týká se to i sdělování informací vědeckých směrem k veřejnosti (popularizace vědy). Podle nedávných studií dochází, bohužel, ke ztrátě důvěry ve vědu – opravdu zjevné je to v komplikovaných, ale důležitých a veřejností bedlivě sledovaných problematikách, jako je klimatická změna nebo energetická koncepce (ke kterým má potřebu a odvahu se vyjadřovat kdekdo).

V posledních letech se živě diskutuje o „open access“ (OA). Nejedná se o otevřenost podle vzoru „French Open“, což je turnaj otevřený profesionálům i amatérům (… kdypak si tam asi naposledy zahrál nějaký amatér?), nýbrž o otevřený přístup k vědeckým publikacím a případně ke všem získaným datům (open data).

Gravitační vlny byly poprvé detekovány právě před padesáti lety! Jakže? Vždyť máme ještě v čerstvé paměti, že první detekce gravitačních vln ze srážky dvou masivních černých děr se podařila teprve před několika málo lety (2015). Ano, paměť vás neklame, nicméně, první „úspěšná“ detekce gravitačních vln byla oznámena již o 46 let dříve roku 1969 Joe Weberem v časopise Physical Review Letters.

Inspirací pro téma tohoto blogu se stala diskuse, která proběhla 7. ledna 2019 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v rámci tradiční Tříkrálové konference zaměřené na setkávání mladých českých a slovenských fyziků. Téma Má ešte zmysel písať texty o fyzike česky alebo slovensky? navrhnul kolega Jaroslav Bielčík a pozval mě jako jednoho z diskutujících.