Tento blog nebude jazykovědný, jak by se mohlo zdát z titulku – na to si jako „jazykozpytec amateur“ netroufnu. I když diskuse o tom, zda sousloví „chemička s fyzičkou“ znamená dvě dámy zabývající se přírodními vědami, jednu odbornici s dobrou fyzickou kondicí nebo pracovní vztah továrny s fyzikální odbornicí, by mohla být humorná.

Před několika týdny jsem si při procházení kolem pamětní desky ve „Strouhalově“ Fyzikálním ústavu MFF Univerzity Karlovy uvědomil, že za pár dnů uběhne 150 let od narození Bohumila Kučery (22.3.1874 – 16.4.1921). Jde o neprávem zapomenutého žáka a nástupce Čeňka Strouhala (1850–1922), kterému bylo dopřáno pouhých 47 let života.

Před pár týdny byly oznámeny Nobelovy ceny za rok 2023. Jako vždy vyvolaly nevšední zájem médií a široké veřejnosti. Populárně-vědecká média pak již s předstihem nadhodila některá stále se opakující témata – mezi nimi opět i otázku možné změny pravidel udělování cen, která prý nevyhovují tomu, jak se dnes věda provozuje.

Začátek roku je obvyklý čas pro bilanci minulého životaběhu a plánování budoucího, často včetně definování cílů, takzvaných předsevzetí. Je dobré přitom také udělat v některých věcech pořádek, nejlépe také ve vlastní v hlavě – to je ovšem moc těžké a nehodí se to pro úvodník.

V září tohoto roku oslavila Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy 70 let od svého založení. Jan Valenta se v novém blogu zamýšlí nad přáními ke kulatému výročí fakulty, které jí při této příležitosti vyslovilo 70 jejích pracovníků a pracovnic. A co on sám přeje své domácí instituci?

Jak rozpoznat predátorské vědecké časopisy v éře Open Access a jak účinné jsou proklamace vědeckých rad v boji s nekalými redakčními praktikami? Nad tím, že ani otevřené publikování nutně nechrání před predátory, se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí Jan Valenta.

Co je to homeoffice, jaké má výhody a jaké záludnosti? Na takové téma už dnes, po letech covidových, dokáže pojednat každý. Osobní zkušenosti jsou dobré či špatné ale zejména bohaté. Lišit se budou, pochopitelně, podle charakteru činnosti.

Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad rolí šťastné náhody ve vědeckém výzkumu, která vede k poznání něčeho nového. Jak pak ale z takové šťastné náhody vytvořit objev, který povede k užitečným efektům? Přečtěte si víc v novém příspěvku.

Jak se heslo templářů „sans refaire“, přeloženo jako bez opakování, týká vědy a výzkumu? Nad tím se ve svém blogu zamýšlí Jan Valenta z Československého časopisu pro fyziku.

V dubnu letošního roku uplynulo století od nečekaného skonu profesora Bohumila Kučery (1874–1921), který předčasně odešel necelý měsíc po svých 47. narozeninách v důsledku srdeční choroby. Tato postava české fyziky je dnes známa již jen několika zájemcům o historii vědy.