facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Jan Valenta

Jan Valenta

V době prázdnin a dovolených lidé touží „zamířit za hranice všedních dnů“, změnit myšlenky a denní stereotypy, poznávat nové kraje a mnozí se chtějí blýsknout něčím neobvyklým. Realizace cestovatelských snů záleží na schopnostech a především finančních možnostech jedince. Není překvapivé, že nejbohatší lidé na zeměkouli nemají přízemní sny a, zatouží-li třeba po cestě do vesmíru, jsou ochotni zaplatit nákladný dlouholetý vývoj cestovního prostředku

Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad historií českých časopisů věnovaných vědě. Jaké jsou nejstarší tuzemské časopisy tohoto druhu? A co motivovalo tehdejší spolky či jednotlivce k zakládání časopisů? To se dozvíte na následujících řádcích.

Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad naší produktivitou v karanténě. Jaké dopady má izolace na efektivitu práce? Může nám pomoci? A jsme vůbec během karantény skutečně izolovaní?

V posledním roce se nám z různých stran připomíná sté výročí vzniku slova robot, které navrhnul Josef Čapek a do světa vypustil jeho bratr Karel ve hře R.U.R. Já bych ale teď chtěl začít vzpomínkou na Čapkovo dílo, které mě v mládí zaujalo více – byly to tři novely seřazené do jednoho celku: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (tzv. noetická trilogie).

Počátkem října jsme se jako každoročně dozvěděli jména vědců, kteří si v prosinci převezmou to nejprestižnější z vědeckých ocenění – Nobelovu cenu – z rukou švédského krále (zde musím upřesnit: letos proběhne jakési distanční předání, které by mělo být napraveno o rok později). Dobu napjatého čekání na tuto slávu už třicet let zpestřuje zářijové vyhlašování Ig Nobelových cen (IgNC).

Zhruba před rokem jsem zde položil řečnickou otázku, zda má ještě smysl psát o fyzice (či jiných vědách) česky. Nyní se pojďme zamyslet nad navazující otázkou: Co k takovému psaní potřebujeme? Nemyslím tím papír a pero či textový editor v počítači, ale spíše jisté znalosti pravopisu a gramatiky, ale hlavně schopnost formulovat myšlenky a vystavět sdělení. A ještě jedna důležitá součást chybí, ne? … No ano! Ještě schází odborná terminologie neboli názvosloví.

Toto historické zamyšlení bych rád věnoval laseru k šedesátinám. Na počátku životaběhu laseru byl génius Einsteinův, který usoudil, že by měla existovat zrcadlová paralela k absorpci světelného kvanta – stimulovaná emise.

Na konci minulého roku byly uděleny Nobelovy ceny (jako každý rok počínaje rokem 1901). Ačkoliv v současnosti existuje velký počet významných ocenění za vědecké úspěchy, žádné z nich se nemůže prestiží rovnat Nobelově ceně. Čím to je?

Třicet let není nijak významně „historicky dlouhá“ doba, ale přesto – nebylo by již přínosné zamyslet se nad vývojem českého vědeckého prostředí v době „po sametu“? Abych šel příkladem, pokusím se zde o velmi zkratkovitý osobní pohled na minulá tři desetiletí okem běžného „dělníka vědy“, který roku 1989 zakončil vysokoškolská studia a stal se vědeckým aspirantem.

Dobře zabydlené vědecké laboratoře skrývají jistou poetiku, kouzlo, tajemství a atmosféru latentních objevů. Všude spousta drátů, větších a menších přístrojů (těch právě používaných i těch dočasně odložených), nářadí spěšně odhozené, zanechané po ruce či zapomenuté. A tím vším organizovaným chaosem prochází zadumaní a soustředění badatelé, kteří sledují displeje, ladí přístroje, usrkávají kávu nebo čaj, občas se posadí a něco zapíší do sešitu ...

Strana 1 z 2