Je potřeba, aby byla data korektní, aktuální, relevantní a přehledně zpracovaná. Elegantním řešením jsou právě otevřená data, která nemusí být pouhým vzdušným zámkem, ale realitou. Jak je tedy aplikovat v praxi?

Švýcarsko patří podle různých žebříčků mezi nejinovativnější země světa. Globálnímu inovačnímu indexu už suverénně kraluje řadu let. Jak upozorňuje ekonomický specialista Velvyslanectví ČR v Bernu Zdeněk Eliáš, cílem tamní vědecké diplomacie je tuto pozici dál upevňovat. A také se zaměřit na předvídání budoucího technologického vývoje. Vědecké prognózy se prolínají s ekonomickými.

V proudu uprchlíků z Ukrajiny lze jen těžko hledat muže. Ti zůstávají doma. Mají brannou povinnost, přímo bojují proti okupantům nebo vykonávají své profese, důležité pro chod země. K velké ochotě výzkumných organizací, vysokých škol i poskytovatelů podpory výzkumu přijmout ukrajinské výzkumníky je tedy třeba něco dodat.

Jak dnešní požáry v Austrálii souvisejí s někdejší kolonizací a proč se některým částem Evropy vyhýbala morová pandemie? Odpovědi na rozsáhlé otázky nabízejí nepatrná pylová zrna – právě ona umí odkrývat události časů minulých. Jak, přiblíží další dvoutýdenní výběr z vědeckých novinek, které nesou českou stopu.

Chtěl bych místní čtenáře upozornit na zajímavou výměnu názorů mezi Václavem Hořejším a Tomášem Fürstem. Co bychom si z této diskuze měli odnést?

V Lidovkách nedávno vyšel velký rozhovor s novou rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou. Jako člen akademické obce této univerzity, pozorovatel a komentátor akademického dění, jsem si ho s velkým zájmem přečetl. S řadou odpovědí souzním a nemám k nim moc co dodat.

Jak se heslo templářů „sans refaire“, přeloženo jako bez opakování, týká vědy a výzkumu? Nad tím se ve svém blogu zamýšlí Jan Valenta z Československého časopisu pro fyziku.

Ve Velké Británii je komunikace vědy zavedená profese, dá se studovat na školách, existují centra propojující vědu a novináře nebo politiky. Nyní máme jedinečnou možnost „nahlédnout pod pokličku“‎. Již za pár dní se v Praze koná konference Science Communication: UK Experience, kde budou „britské hvězdy komunikace vědy“ sdílet své zkušenosti.

Další dvoutýdenní přehled vědy s českou stopou přináší objev „superlubrikantu“, který minimalizuje tření, tisíc nových druhů v jediné skupině tropických brouků a návod na stabilní společnost.

Pavel Doleček na konci ledna po čtyřech letech skončil v pozici náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT. Od 1. února nastoupil jako prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj na Univerzitu Karlovu. Jeho angažmá na nejstarší české vysoké škole potvrdil v pátek 4.2. akademický senát. Bývalý náměstek s námi zbilancoval uplynulé čtyřleté období a také prozradil, před jakými výzvami podle něj český výzkum stojí.