Národní hodnocení je vůči velikosti pracovišť slepé. Klíčové závěry dělá na základě počtu publikací, jakoby bylo lhostejné, kolik vědců za nimi stojí. O umístění pracoviště v národním hodnocení proto příliš rozhoduje jeho velikost.

Nedávno vyhlášené výsledky veřejné soutěže o Standardní projekty 2021 Grantové agentury ČR leckoho zaskočily nízkým počtem udělených projektů. Vše nasvědčuje tomu, že úspěšnost v hlavní české soutěži o projekty základního výzkumu výrazně poklesla. Analýza zasazuje výsledky soutěží GAČR do kontextu závislosti vědních oblastí na podpoře od různých poskytovatelů.

Jiří Chýla ve svém aktuálním blogu reaguje na nedávný příspěvek Daniela Münicha, který se věnoval každoročnímu přerozdělování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách.

S opatrným optimismem je možné prohlásit, že spolupráci českých a britských vědců v rámci programu Horizon Europe, Euratom R&T a kosmického programu Copernicus nic nebrání a výborná česko-britská vědecká spolupráce může i nadále pokračovat.

Každoroční porcování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách bez dlouhodobějších principů a doprovázené každoročním zpožděním znejišťuje a brzdí koncepční rozvoj škol a jejich výzkumných týmů. Pochybné proporce, v jakých je podpora mezi školy a obory rozdělována, jsou stále poplatné kafemlejnku, který oficiálně skončil již před lety.

Václav Hořejší, letošní držitel ocenění Česká hlava, se ve svém blogu zamýšlí nad tím, co ho letos ve vědě zaujalo, co se povedlo a nepovedlo a co nám přeje v roce 2021.

Přijde mi, že český stát, tedy hlavně vláda a její ministerstva, nevyužívají dostatečně možností, které jim v boji proti covid-19 nabízí česká věda. Udělal jsem si narychlo a zběžně přehled resortně orientovaného výzkumu v Česku a Německu. Rozdíl je to diametrální. Pokud mi něco důležitého uniklo, dejte mi prosím vědět.

Česko má v oblasti nanovláken velmi silnou pozici – postavenou na technologii Nanospider, staré necelých dvacet let. „Díky ní jsme předběhli svět a dokážeme vyrábět nanovlákna v té nejvyšší kvalitě,“ říká Lenka Mynářová, spolumajitelka společnosti Nafigate, která rozjíždí výrobu nanomembrán pro roušky a respirátory, ale i filtraci vody a vzduchu.

Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.

Počátkem října jsme se jako každoročně dozvěděli jména vědců, kteří si v prosinci převezmou to nejprestižnější z vědeckých ocenění – Nobelovu cenu – z rukou švédského krále (zde musím upřesnit: letos proběhne jakési distanční předání, které by mělo být napraveno o rok později). Dobu napjatého čekání na tuto slávu už třicet let zpestřuje zářijové vyhlašování Ig Nobelových cen (IgNC).