Jiří Chýla
Špioni vědce úkolovat nebudou!
V článku na první straně tištěných Lidových novin v pondělí 30. 12. 2019 Michal Bernáth sděluje čtenářům senzační novinu Přísně tajné! Špioni budou úkolovat vědce. A aby nebylo pochyb, co tím myslí, na konci druhého odstavce to upřesňuje Tuzemští zpravodajci proto dostanou do ruky novou pravomoc – tajně úkolovat výzkumné kapacity českého státu. Toto tvrzení dobře ilustruje, jak vznikají dezinformace z neznalosti věci, o níž autor píše.
Červené karty pro Jiřího Nantla
Za hrubé fauly na skutečnosti týkající se Akademie věd v příspěvku Nature Index 2019 a co nám napovídá uděluji jeho autorovi Jiřímu Nantlovi dvě červené karty.
Daliborův sen a skutečnost
V textu Výzvy sedmé pětiletky splníme za čtyři roky Dalibor Štys reaguje na rozhovor, v němž místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas popisuje klady a zápory nové Inovační strategie ČR na léta 2019 - 2030. Štysova představa o poslání Společnosti Maxe Plancka (MPG) v Německu má se skutečností stejně málo společného jako jeho názor na poslání Akademie věd ČR a smysl Inovační strategie ČR.
Jiří Chýla ve svém novém příspěvku reaguje na stanovisko k navrhovanému víceletému finančnímu rámci EU na roky 2021-2027, které vydala Akademie věd ČR ve čtvrtek 14. 3. 2019.
Co všechno zahrnuje Metodika 2017+
Další příspěvek do diskuse o výsledcích hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ přináší Jiří Chýla. Reaguje v něm také na komentáře Daniela Münicha a Michaela Šebka.
Daniel Münich upozorňuje v blogu Ekonomický a vědecký publikační výkon zemí na nové mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, jehož je společně s Tarasem Hrendashem, Štěpánem Jurajdou a Stanislavem Kozubkem autorem.
Nezastavujme Metodiku 17+, ale změňme zákony
V článku Zastavme Metodiku 17+, Vzkazuje nám Nature Index se Dalibor Štys snaží přesvědčit čtenáře, že k tomu, aby se naše výzkumné organizace dostaly na úroveň rakouského Institutu pro vědu a techniku (Institute for Science and Technology, IST), je třeba se vrátit ke kafemlejnku. Z jeho argumentů je zjevné, že si nejen nepamatuje, v čem byl zločin kafemlejnku a v čem je podstatný pokrok Metodiky 17+, ale především že nechápe, v čem je podstata úspěchu IST či podobných institucí jako je Weizmanův ústav či ETH Curych a co je tedy třeba změnit, chceme-li se těmto institucím přiblížit.
O čem vypovídá Nature Index
Kvantitativně hodnotit výsledky výzkumu jednotlivých vědeckých institucí je umění a jako v umění existuje i v této oblasti řada různých metod, jak hodnocení provádět a na co se soustředit. V postkafemlejnkovské éře je kladen i u nás důraz na to, co se vágně nazývá "excelence", která je obvykle spojována s články v časopisech, jako jsou Nature či Science. Není proto divu, že velký zájem vyvolávají žebříčky sestavené vydavatelstvím Springer Nature.
Dva návrhy na změnu právního rámce veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí
Aneb pokračování odpovědi Jiřího Chýly Daliboru Štysovi, která se týká návrhů úpravy příslušných právních předpisů regulujících činnost veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.
Odpověď na Otevřené poděkování Dalibora Štyse
Jiří Chýla v následujícím blogu odpovídá na článek „Otevřené poděkování profesoru Chýlovi" od Dalibora Štyse, který se týkal hodnocení výzkumných organizací dle nové Metodiky 2017+.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka