Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Systém českého výzkumu a vysokých škol je kriticky nefunkční

24. 1. 2018
Systém českého výzkumu a vysokých škol je kriticky nefunkční

Postavení profesorů v rámci našeho systému je nedůstojné. Systém tak kvalitní profesory, které potřebujeme, odpuzuje. Dopřejme jim privilegovanější pozici - bez kvalitních univerzit se totiž neobejdeme.

Kateřina Falk ve svém příspěvku napsala „Nezávislost není v českých podmínkách většinou možná, jelikož neexistují žádné granty na osobu, vždy pouze pro instituci, a i ty jsou velmi nízké, takže neexistuje možnost, aby se mladý vědec osamostatnil od vedení své instituce a jel svůj výzkum v plné finanční a osobní nezávislosti.“ .

V dokumentu pozice vedení FEL k přípravě Českého Institutu Informatiky, Robotiky a Kybernetiky (ČIIRK) se říká mimo jiné: „…Pracovníci ČIIRKu ztratí ochranu AS (akademického senátu) FEL….“

Dále cituji děkana FEL prof. Ripku z rozhovoru na České pozici: „Fakt je, že platby od státu za výuku tvořily kdysi většinu našeho příjmu, před pěti lety to bylo ještě čtyřicet procent, a dnes je to pouhých 27 procent. Mnozí výzkumníci si proto nyní mohou spočítat, že je pro ně finančně výhodnější, udělat se pro sebe‘.“ To bylo v roce 2012….

Zbytek úvodu k tomuto článku jsem napsal ve svých předchozích příspěvcích.

Systém je nefunkční, protože všemi směry odpuzuje především kvalitní profesory. Co od našich vysokých škol a výzkumu společnost potřebuje a očekává?

    1) Vzdělávání inženýrů do průmyslu, lékařů, farmaceutů atd.
    2) Zachování všeobecné vzdělanosti v humanitních i přírodovědných oborech.

Místo zajišťování především těchto služeb společnosti se akademici snaží „utéct se svými penězi“, například na nový ústav v rámci univerzity. To je ale velmi krátkozraké, protože podle vysokoškolského zákona jsou ústavy zcela v rukou rektora a univerzita je může kdykoliv zrušit. Třeba pod tlakem univerzitního akademického senátu. V tom spočívá ta ochrana akademickým senátem fakulty, ty mají totiž takovou autonomii, že na ně ani rektor většinou nedosáhne. Jenže čím jsou to vlastně chránění, koho ty senáty budou chránit? Jak jsem psal zde, složení akademických senátů degeneruje, profesora aby tam pohledali, a to ještě bývá ten, kdo je při zkoušení nejbenevolentnější. Senáty budou zákonitě chránit především samy sebe.

Další možnost je usadit se na ústavu Akademie věd nebo i na rezortním výzkumném ústavu. Ty, díky zákonu o v.v.i., nikdo nezruší. Při zohlednění výše uvedeného jsou výhody takového kroku zřejmé, univerzity mají mnohem horší podmínky. Jenže bez kvalitních univerzit se neobejdeme. Zatímco výzkumné ústavy univerzity lehce zastoupí.

Systém je špatný, a to především z důvodu nedůstojného postavení profesorů (viz články zde a zde). 

Snad se shodneme, že potřebujeme pokud možno ty nejlepší profesory. Jistěže museli, než jsme je přijali, něco významného opublikovat. To nechť individuálně posoudí odborná komise, která bude schopna jejich práci věcně pochopit. A když je budeme mít, nechme je pracovat, dejme jim na to peníze. Na výuku a výzkum, případně propagaci a komunikaci s praxí, dohromady. A dejme jim privilegované postavení v akademických senátech.

Vsadím se, že brzy na to bude na ČVUT opět jedna fakulta elektrotechnická a že mnohé ústavy Akademie věd budou těžko hledat kvalitní zaměstnance.

A, mimo jiné, vidíte v tomto systému nějaký prostor pro permanentní plošné hodnocení nebo rozdělování peněz na základě scientometrie? Já ne.

No a možná na závěr, proč se think tank IDEA tak úporně snaží o nápravu stávajícího systému namísto podpory funkční změny? Inu, ono CERGE-EI je takový ČIIRK Univerzity Karlovy střihnutý ústavem Akademie věd. Obé by bylo ve skutečně funkčním terciárním sektoru zrušeno, případně vystaveno mnohem větší konkurenci a veřejné kontrole. Kdo tu leští kliky?

 

Autor: Dalibor Štys

Partneři webu a spolupracující instituce