Nezávislé informace o vědě a výzkumu

K programovému prohlášení zimní vlády

19. 12. 2017

Možná pouze zimní vláda zveřejnila 18.12.'17 návrh svého programového prohlášení. Na 25 stránkách však o záměrech v oblasti VaV najdeme všeho všudy čtyři rozvité věty. Jsou v nich banality a pár parciálních věcí, u kterých si člověk láme hlavu, proč tam vlastně jsou. A to nejdůležitější se mnohoznačně skrývá mezi řádky.

Sobotkova vláda měla v oblasti VaV ambice neskonale větší. Že to nakonec moc slavně nedopadlo a šlo spíše o stavění Potěmkinovských vesnic [1|2|3|4] nebo dokonce o rozklad, je už jiná věc. V červenci 2014, kdy se agenda tehdejší vlády začala po půl roce okolkování pomalu rozjíždět, jsem k tomu učinil několik poznámek. Většina platí i dnes. Letos v říjnu jsem před volbami prošel programy vládních stran a okomentoval je. Pak mi to nedalo a navíc sepsal soukromý program ve věci hodnocení VaV. Moc jsem se ale do záměrů této první vlády A.Babiše netrefil a určitě ode mě neopisovala.

Vládní program: Rada pro výzkum, vývoj a inovace se bude starat o analýzu, rozpočtové směřování a věcnou koordinaci všech, kteří poskytují veřejné prostředky na výzkum, vývoj a inovace tak, aby tyto prostředky byly využívány účelně a nevydávaly se vícekrát na stejné aktivity.

Není jasné, proč je toto konstatování součástí vládního programu a dokonce hned jako první teze k VaV. První část věty má totiž Rada v náplni práce od nepaměti (analýza, rozpočtové směřování a věcná koordinace). A o poslední část věty (...využívány účelně...) se Rada doposud více méně snažila. Její snažení ale mělo vždy jeden velký háček. Rada totiž neměla k dispozici informace z věrohodných hodnocení. Z institucionálního hodnocení, tj. kafemlejnku, toho dosavadní vlády a jejich Rady vyčetly asi tolik jako z kávové sedliny. S hodnocením programů účelové podpory (dotace a granty) to bylo jakbysmet. I tam byl totiž v doposud v permanenci kafemlejnek. K zavedení normálního hodnocení programů podle osvědčené zahraniční praxe se navzdory slibům a plánům dosud žádná vláda nedobrala.

A data z dosavadních vládních kafemlejnkových hodnocení leží stále jako sláma na hromadě a vláda ani z nich nic užitečného nevyčte. Zbývá tedy otázka, jaké násobné financování stejné aktivity vládě v jejím programovém prohlášení leží v žaludku. Nemá třeba pocit, že se nemusí financovat některé ústavy AV ČR, když tu už jsou vysoké školy?

Vládní program: Nastavíme a provedeme transparentní hodnocení vědy a výzkumu, a to včetně zohlednění jejich skutečného přínosu pro aplikační praxi s přímým dopadem na financování výzkumných organizací.

Jedna věta k hodnocení VaV je na vládu s ambicí efektivně vládnout opravdu hodně málo. Věta navíc vůbec nerozlišuje mezi druhy hodnocení VaV, kterých je, jak víme, celá řada. Mezi řádky ale vyčteme, že jde o hodnocení institucionální. Byť se věta dá číst různě, čpí z ní kafemlejnek na sto honů. Heslo transparentní hodnocení je totiž odvěkou mantrou kafemlejnkařů, kteří na jiný způsob hodnocení než počítačový automat nevěří. Explicitní zmínka přímých dopadů hodnocení na financování, bez akcentu na obrovskou roli, jakou může mít dobré hodnocení pro efektivní řízení výzkumných organizací, je další klasickou kafemlejnkovou zkratkou. Dodnes mi to připomíná, jak bývalý rektor UK vždy opatrně hájil kafemlejnek opakováním eufemického požadavku, že "financování VaV musí být hlavně podle výsledků".

Kdyby ve vládním programu nešlo o návrat kafemlejnku, stačilo by, kdyby se vláda stručně přihlásila k již schválenému hodnocení podle Metodiky 2017+. Implementace je totiž naplánována na celé 4 roky. Že se k tomu vláda nehlásí je důležitý signál. Potom je ale otázka, kde vláda hodlá vzít informace o skutečném přínosu pro aplikační praxi. Systém hodnocení na to zaveden není a vytvořit ho je práce na několik let. Budou se tedy přínosy veřejné podpory aplikovaného VaV jako dosud vždy opět odhadovat pohledem z oken Strakovky či MPO?

Vládní program: Vytvoříme nové Národní priority orientovaného výzkumu – základ toho, co se bude ve výzkumu podporovat ze státních peněz.

Tohle je pro pamětníky hodně úsměvné. Pokud by k tomu skutečně došlo, šlo by za necelou dekádu již o pátou změnu vědních priorit [1|2|3|4]. Priority VaV, co vydrží necelé dva roky, jsou prioritami pro kočku. Dlužno přiznat, že každé vědní priority v nedávné minulosti u nás byly především průsečíkem aktuálních zájmů zrovna vlivných zájmových skupin. Také dlužno přiznat, že se priority nakonec vždy roztáhly do takové šířky, že nakonec o priority ani moc nešlo. Smysluplnost i těch posledních priorit (je to RIS3 nebo v roce 2013 zamrzlé Priority 2030?) je samozřejmě diskutabilní. Ale nová vláda v současné chvíli nemá v ruce žádné rigorózní analýzy, ze kterých by mohla vycházet. A než si je vláda zadá a dočká se jich, bude možná po vládě. Mám prostě neodbytný pocit déjà vu.

Vládní program: Budeme podporovat stabilní a dlouhodobé institucionální financování kvalitního aplikovaného výzkumu, který zajistí a zvýší konkurenceschopnost České republiky.

Stejná věta by pasovala i na výzkum základní, badatelský, ale ten z nějakého záhadného důvodu není vládou zmíněn. Od vlády, která chce jít příkladem efektivního vládnutí je s podivem, že se na financování aplikovaného výzkumu dívá formou dotací (institucionální podpora je dotací) a nikoliv očima státních intervencí v případech identifikovaného tržního selhání. Hovoří se o kvalitním aplikovaném výzkumu. Jenže jak už bylo řečeno, o jeho kvalitě vláda nemá a ještě hodně dlouho nebude mít žádné informace.

Na programovém prohlášení vlády je pozoruhodné také to, o čem se nezmiňuje. Vezmu to ale jen namátkou:

  • Co s extrémně malou mírou institucionální spolupráce ve VaV mezi podnikatelským sektorem na straně jedné a vysokoškolským a vládním na straně druhé?
  • Co s pravěkou podobou informačního systému o VaV?
  • Co s velmi omezeným využívání výzkumných poznatků ve vládních agendách?
  • Co s neplněním zákonné povinnosti řady zřizovatelů a poskytovatelů podpory VaV hodnotit a efektivně řídit podřízené výzkumné organizace?
  • Což takhle konečně ve větším zavést jiné než dotační nástroje podpory VaV?
  • Co se zásadní revizí problematicky fungujícího systému nepřímé podpory VaV (skrze daňové úlevy)?
  • Co s tím, že veřejné dotace na VaVaI dosud moc nesměřují do malých a středních firem, kde je velký inovační potenciál a reálné finanční překážky?
  • Co bude s nízkým poměrem institucionální vs. účelové podpory badatelských výzkumných organizací?
  • Stane se něco s nabubřelou a stále rostoucí byrokratizací vědy?
  • Jak přilákat kvalitní vědce ze zahraničí?

 

Autor: Daniel Münich

Článek byl zveřejněn na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.

Partneři webu a spolupracující instituce