Kdokoli má více dětí, ví, jak složité bývá skloubit rodinnou péči s nějakou tou intelektuální činností. Nedávno v LN vyprávěl historik Michal Stehlík s chotí Lucií (překladatelkou), co vše obnáší žít s osmi (!) dětmi v rozpětí od dvou měsíců do dvanácti let.

Jmenuje se Martin Zoltner a věnuje se výzkumu antimalarik a léčiv, jež vyvíjí proti původci spavé nemoci. Do biomedicínského centra BIOCEV ve Vestci u Prahy přijde ze skotské University of Dundee díky nové „profesorské“ pozici, již zaplatí špičkový Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB).

Český základní společenskovědní výzkum ani 30 let po listopadu '89 nevzkvétá. Příkladem budiž obor psychologie. Český časopisecký (WoS) publikační výkon se téměř ve všech psychologických podoborech blíží nule. Většina článků českých autorů pak vychází v málo významných časopisech, hlavně místních.

V posledních letech se živě diskutuje o „open access“ (OA). Nejedná se o otevřenost podle vzoru „French Open“, což je turnaj otevřený profesionálům i amatérům (… kdypak si tam asi naposledy zahrál nějaký amatér?), nýbrž o otevřený přístup k vědeckým publikacím a případně ke všem získaným datům (open data).

Profesor Jaroslav Doležel usedá k rozhovoru s reportérem časopisu MED den poté, co se na začátku června vrátil z Ugandy. Ve spolupráci s Mezinárodním ústavem pro tropické zemědělství se totiž zabývá výzkumem genomu banánovníku. Český vědec, který se proslavil díky svému významnému příspěvku k přečtení celého genomu pšenice, má před sebou další metu. 

Hlavní diskutující o stavu vědy a vysokého školství čím dál více připomínají příslovečné čerstvě vyorané myši. Buď vědomě lžou, nebo si zakrývají oči a uši jako ty čínské opice. No, pravda, už nejsme ti mladí plní optimismu, kteří věděli, že ve světě je spousta volných míst a že práci určitě najdeme.

Zatímco obor klinické medicíny je v databázi Web of Science zastoupen v počtu 2126 časopisů, badatelé z oborů mediální studia nebo historie a archeologie mají s 85, respektive 87 časopisy publikační možnosti mnohem omezenější. Mohou se tyto rozdíly projevit při hodnocení vědy?

„Naleziště v súdánském pohoří Sabaloka skýtají obrovský potenciál. Již jsme odkryli čtyři pravěká pohřebiště se stovkami hrobů,“ říkají vědečtí manželé Varadzinovi. Tým si všímá nejvýznamnějšího vysychání oblasti za deset tisíc let a způsobu, jak na něj společnosti reagovaly.

Dnešní blog je kratší. Nemám moc času a téma je poměrně jasné. Je o jedné nevinně znějící větičce nově zvoleného předsedy České konference rektorů. Připomínám, že institucionální podporu výzkumu prostě mezi vysoké školy nelze rozdělovat pouze podle kvality a podle náhodně zavedených oborových proporcí v dávnější minulosti.

Hlubinné ryby se dokázaly adaptovat tak, že barevně vidí i v mořské tmě – a to v hloubce pár tisíc metrů... Objev, na němž se výrazně podílela Zuzana Musilová z Univerzity Karlovy, se dostal až na titulní stranu elitního časopisu Science.