Přední české přírodovědce děsí, že z návrhu zákona o ochraně přírody vypadl národní seznam invazních druhů rostlin a živočichů. Před možnými dopady teď varují přímo ministerstvo.

Novelu zákona o podpoře výzkumu, kterou projednala vláda dne 6. května 2019, je možno v zásadě přivítat. Novela je sice koncipována jako „technická“, přináší však užitečné změny, ať již jde o zavedení nové kategorie projektů sdílených činností jako formy účelové podpory pojmově odlišné od výzkumných infrastruktur, nebo zpřesnění a určitě zjednodušení postupu finančního vypořádání vztahu příjemce účelové podpory výzkumu a vývoje se státním rozpočtem.

A to zvláště v převažujících názorech na hodnocení vědy a jejich aplikaci v České republice. Tedy rozhodně se mění rychleji, než dokáží tvůrci tabulek dokončovat granty a koordinátoři hodnotících panelů provést hodnocení.

Gravitační vlny byly poprvé detekovány právě před padesáti lety! Jakže? Vždyť máme ještě v čerstvé paměti, že první detekce gravitačních vln ze srážky dvou masivních černých děr se podařila teprve před několika málo lety (2015). Ano, paměť vás neklame, nicméně, první „úspěšná“ detekce gravitačních vln byla oznámena již o 46 let dříve roku 1969 Joe Weberem v časopise Physical Review Letters.

Strojírenství, autoprůmysl či chemický výzkum – to jsou společné zájmy německých a českých výzkumníků. V základním výzkumu a studiích je Německo nejbližším partnerem.

... tedy pardon, Výzvy inovační strategie přijímáme. Dalibor Štys reaguje na rozhovor, v němž místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas popisuje klady a zápory nové Inovační strategie ČR na léta 2019 - 2030.

Pro české vědce jsou Francouzi čtvrtými nejčastějšími vědeckými partnery. „My máme skvělou matematiku a v Praze je též výborná,“ říká rektor oživené Sorbonny. Vědci by se dle něj mohli společně zaměřit také na klimatologii, problematiku stárnutí anebo takzvaná Smart Cities.

Vědec Martin Lang se vrátil z Harvardu do Brna a nyní vydává tři objevné studie k tematice náboženství. Získal také ocenění Neuron pro nadějné výzkumníky. Nebývá přitom zvykem, aby čeští „humanitní“ vědci publikovali studie dokonce v předních biologických časopisech.

Vychloubačná oznámení o rekordním navyšování výdajů státního rozpočtu na vědu jsou u nás spíše pravidlem než výjimkou. Prezentovaná čísla jsou zpravidla pečlivě vybrána na efekt. O méně efektních skutečnostech se často mlčí. Běžný čtenář pak snadno podlehne dojmu, že plány jsou růžovější než realita. Nejinak tomu bylo v případě zprávy z březnového zasedání vládní Rady pro VaV. Za slovníkem rekordů se opět skrývá krapet jiná realita.

Výzkumné centrum FNUSA-ICRC přivítalo v Brně špičky třetího největšího výrobce medicínských přístrojů na světě GE Healthcare. Češi se pyšní i patentem na vysokofrekvenční EKG a také sílícím výzkumem.