Další přehled vědy s českou stopou poodhaluje záhadu rozdílného vnímání bolesti a připomíná objevy českých egyptologů, geologů i ekologů. Naprázdno nevyjde ani genetika.

Minulý týden si svět připomínal 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela. Na čtyři stovky vědců a vědkyň, včetně tří nobelistů, zamířily do Brna na velkou genetickou konferenci. Další tisíce návštěvníků pak přilákal doprovodný program. Zkrátka jihomoravská metropole žila zelenou a hráškem. Podnik, který na menu nenabízel něco zeleného, měl pravděpodobně dovolenou.

Vypadá to, jako by červenec přál fotografiím, na které se nezapomíná. A které – jakkoli to zní jako klišé – se mění v „ikony“. Jedné takové je dnes přesně třiapadesát let. Dalším jen něco přes týden. A všechny spojuje fakt, že nevznikly na planetě, kterou uvedly v úžas.

Univerzitní asociace UNICA, kterou již tvoří 56 univerzit ze 41 metropolí, měla svoji výroční konferenci v Dublinu, kde se vedly debaty o pomoci Ukrajině, vysokoškolských zkušenostech z pandemie covidu i vizích pro budoucí udržitelný rozvoj. Univerzitu Karlovu v Irsku reprezentovala Markéta Křížová, prorektorka UK pro zahraniční záležitosti, která v článku shrnuje dění na konferenci.

Český rostlinný genetik Jaroslav Doležel byl na začátku tisíciletí u zrodu dlouholetého mezinárodního úsilí o rozluštění genomu pšenice seté. Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, které profesor Doležel řídil, se v následujících letech podílelo na ostře sledovaném výzkumu – úspěšně završeném před čtyřmi lety.

Přestože se některé nemoci objevují jen velmi vzácně, vyplatí se vynakládat čas, energii i peníze na jejich zkoumání. Proč přesně, připomíná další z pravidelných souhrnů vědy s českou stopou. Krom toho si všímá, jak badatelé spojují síly mimo jiné v boji proti obezitě a z jakých důvodů se někdy i talentovaní žáci bojí dál studovat.

Jak vysoký plat můžou očekávat absolventi doktorského studia? Jak moc se jeho výše liší od absolventů magisterského studia a kde oba typy absolventů nachází uplatnění? To vše zjistíte v nové analýze Národního vzdělávacího fondu, která vychází ze šetření Absolvent 2018 realizovaném Centrem pro studium vysokého školství.

O tom, co je to Proof of Concept a k čemu slouží si můžete přečíst v článku Petra Kubečka a Růženy Štemberkové, který vyšel v aktuálním vydání časopisu AULA. To vydalo Centrum pro studium vysokého školství ve spolupráci se spolkem Transfera.cz.

Co je to homeoffice, jaké má výhody a jaké záludnosti? Na takové téma už dnes, po letech covidových, dokáže pojednat každý. Osobní zkušenosti jsou dobré či špatné ale zejména bohaté. Lišit se budou, pochopitelně, podle charakteru činnosti.

Minule jsem probral, jak ministerstvo školství promítlo výsledky národního hodnocení vědy do rozdělení institucionální podpory výzkumu mezi vysoké školy. Byl na to velký ohlas a mnozí se ptali, jak to proběhlo na Akademii věd ČR (dále jen AV ČR).