Co se slíbí, má se plnit, zde je tedy první z pravidelných přehledů vědy s českou stopou. Letos se již čeští vědci a vědkyně stihli podílet na objevu překvapivého původu resistence vůči antibiotikům, ukázali, že patří mezi evropskou špičku, a patentovali vylepšené vodné baterie.

České firmy, obce i řada dalších organizací včetně těch výzkumných měly loni začít čerpat finance z balíku více než 700 miliard korun evropských dotací – ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací nebo zlepšení životního prostředí. Kde se stala chyba?

Tradice má někdy inspirativní sílu. Jednu takovou udržují i prestižní vědecké časopisy, když na přelomu nového roku pravidelně sestavují přehledy očekávaných událostí ve vědě. Po jejich vzoru jsem se pokusila prozkoumat, co čeká českou vědu v roce 2022.

Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR a 1. místopředseda Učené společnosti ČR reaguje na programové prohlášení nové vlády. Mluví o vládních slibech v oblasti lidských zdrojů, transferu znalostí či míry administrativní zátěže. Pojmenovává i několik nedostatků, jako je například dle něj nevhodné nastavení poměru institucionálního a účelového financování výzkumných organizací.

Docela pravidelně komentuji programová prohlášení vlád v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VVI). Ani tentokrát neudělám výjimku. Už před měsícem jsem komentoval záměry obsažené v koaliční smlouvě. Většinu záměrů jsem sice kvitoval, ale přišlo mi, že mnoho důležitých témat pominula.

Loňský rok opět ukázal, jak důležitá je komunikace vědy. Rostl zájem veřejnosti o „přeloženou“‎ vědu, vědce a novináře zase zajímalo, jak najít společnou řeč. Také to byl druhý rok s covidem a pro mě druhý rok na pozici vědecké redaktorky na Univerzitě Karlově.

Naďa Witzanyová ve svém komentáři vysvětluje na základě své zkušenosti, jak by mohlo sjednocení procesních pravidel poskytování účelové podpory snížit administrativní zátěž poskytovatele i příjemce a současně poskytnout státu možnost efektivně řídit systém poskytování účelové podpory ve vědě, výzkumu a inovacích.

S ideou otevírání dat se v současné době setkáváme na různých úrovních stále častěji. V kontextu výzkumu, vývoje a inovací narážíme na pojem open science data, v kontextu veřejné správy jde především o pojem otevřených dat, který je definován přímo v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Od Štědrého večera do Nového roku je doba dlouhá. Ten pravý čas na radost z vánočních dárků, čtení knížek a... co třeba pátrání po tajemstvích světa vědeckého publikování v Česku?

Všechno je jednou poprvé, pro mne je to nyní živé vystoupení v Událostech, komentářích ČT 24. V době adventní, místo večerního klidu s lineckým u trouby, jsem byla požádána reagovat na recept guvernéra ČNB, jak zachránit technologický vývoj českého průmyslu.