Zobrazení položek podle značky: politika VaV

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga v dopise předsedkyni Akademie věd ČR Evě Zažímalové a předsedovi České konference rektorů Petru Skleničkovi ocenil aktivity českých výzkumníků v boji proti koronaviru. Současná situace podle něj potvrzuje přijatý princip navyšování institucionální podpory a měla by vést ke komplexnímu pohledu na budoucí směřování výzkumné politiky v Česku.

Soudobá koronavirová pandemie vede k zájmu veřejnosti nejen o všechny rozumné možnosti k jejímu zastavení nebo alespoň zpomalení, ale také o předpokládaný ekonomický propad ve vztahu k životní úrovni. Setkáváme se také se zjednodušenými úvahami, kdo za současnou situaci vlastně může.

Vzdělávání a výzkum nabraly v západních zemích stejný směr jako ekonomika: čistý kapitalismus. Chce tímto směrem jít i česká věda? Kdo má monopol na finanční podporu a myšlenky? A čím jsou poháněny vědecké diskuse? Clément Lafon Placette, francouzský akademik, který v současnosti působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, pokračuje ve své úvaze.

Vzdělávání a výzkum nabraly v západních zemích stejný směr jako ekonomika: čistý kapitalismus. Chce tímto směrem jít i česká věda? Jak vypadá podpora doktorandů? A jaká je motivace akademiků učit na vysokých školách? O tom píše v první části svého zamyšlení Clément Lafon Placette, francouzský akademik, který v současnosti působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. 

Společně s ostatními dokumenty schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v rámci svého 355. zasedání formou per rollam také návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+. Materiál teď putuje do mezirezortního připomínkového řízení, pak jej bude schvalovat vláda. Navrhuje pět strategických cílů a 27 opatření, jak jich dosáhnout.

Traduje se, že internet jako síť mnoha spolupracujících bodů vznikla proto, aby nebylo možné jedním úderem, například jaderné bomby, zničit generální štáb velké armády. V dostupných informačních zdrojích se to sice takto nepíše, jisté však je, že první reálné propojení několika bodů, které zpracovávají data, vzniklo na konci šedesátých let v agentuře amerického ministerstva obrany, zabývající se výzkumem nových technologií.

Současná koronavirová epidemie převrátila naše životy naruby. Míra nejistoty je obrovská, ekonomické dopady astronomické, veřejnost netrpělivě očekává, kdy přijde někdo s řešením. Mohou pomoci vědci? Pro racionální rozhodování nám stále chybí to základní. Vraťme se ke kořenům vědy a dodejme poctivá data, na která bude spolehnutí.

Vzhledem k okolnostem zrušilo předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a inovace pravidelné zasedání RVVI ve Strakově akademii k termínu 27. března 2020 a vyhlásilo k vybraným bodům původně plánovaného programu hlasování per rollam s termínem do 31. března. K hlavním bodům hlasování patřily Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021+ a Postup při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami.

Snaha stát se excelentním vědcem podle bibliometrických měřítek je v českých podmínkách typickým nevyhratelným krysím závodem, který účastníky navíc nutí se podbízet a lhát. Využijme příležitost, kterou nám dává současná kritická situace, k tomu, abychom se z něj vymanili.

V posledních dnech často vzpomínám na Ivana Dejmala, před téměř třiceti lety ministra životního prostředí. Říkával, že naši cestu zmaru může zvrátit jen katastrofa „střední velikosti“ – taková, která nás opravdu zasáhne, ale zároveň úplně nezničí. Zdá se, že ta katastrofa střední velikosti přišla, v jinak pohodlné Evropě nás postihlo něco, co jsme si ještě před pár měsíci vůbec nedovedli představit.