Zobrazení položek podle značky: politika VaV
Jak napomoci pozitivní změně v české vědě
Kolem Národního kulatého stolu pořádaného evropskou iniciativou Alliance4Life se na konci května sešlo 50 účastníků, aby projednali, co lze na úrovni státu i výzkumných institucí udělat pro zlepšení podmínek české vědy a jak lze přispět k celkové pozitivní změně. Nyní přinášíme jeho závěry a doporučení.
Publikace: Století britské výzkumné politiky
The British Academy vydala zprávu, která analyzuje posledních sto let vývoje britských výzkumných politik. Ze studie vyplývá řada poučení i pro současnost. Například ukazuje, že špatná politická rozhodnutí mají v oblasti výzkumu dlouhodobé následky, které se jen velmi obtížne napravují. A že inkluzivita a transparentnost byly britské vědě vždy k užitku.
Komunistický režim brzdí rozvoj čínské vědy
Cíl Číny – stát se jednou z vědeckých supervelmocí – brzdí stále větší kontrola ze strany vládní komunistické strany. Ta dohlíží na chod a financování tamních vysokých škol. Zároveň však hodnotí i jednotlivé akademiky, jejichž plat i postavení určuje, jaké politické názory veřejně zastávají.
Jak lidé vnímají vědu, za co jí považují a jaký význam jí připisují, určuje kultura v nejširším slova smyslu, píší ve společném blogu Jozef Hvorecký a Emil Višňovský. Proč na Slovensku věda stále nenachází pochopení společnosti a není prioritou politiků? Na vině není zdaleka jen nedostatek financí.
Do konce července se můžete registrovat na konferenci Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací 2019, která se uskuteční ve čtvrtek 26. září v institutu CERGE-EI. Hlavním tématem bude Inovační strategie 2019 – 2030 z různých úhlů pohledu. Panelové diskuse se zúčastní zástupci Rady pro výzkum, vývoj a inovace a další pozvaní hosté.
Registrujte se na konferenci Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací 2019 s podtitulem Inovační strategie 2019-2030 aneb jednou budem dál … Druhý ročník konference se uskuteční ve čtvrtek 26. září 2019 v institutu CERGE-EI a portál Vědavýzkum.cz bude u toho.
Více než padesát účastníků se sešlo ve středu 22. května 2019 na půdě Akademie věd ČR na národním kulatém stole pořádaném pod hlavičkou evropské iniciativy Alliance4Life, aby projednali, co lze na úrovni státu i výzkumných institucí udělat pro zlepšení podmínek české vědy.
V minulém vydání časopisu Ergo jsem psal o tom, že by Česko mělo být dostatečně ambiciózní v rozvoji umělé inteligence a tyto ambice promítnout do nové národní strategie. Dnes je již Národní strategie umělé inteligence na světě a cílevědomost ji rozhodně nelze upřít. Stejně tak je dostatečně konkrétní ve svých opatřeních a krocích, jak dosáhnout vytyčených cílů.
Mikuláš Bek, končící rektor Masarykovy univerzity, přednesl na slavnostním setkání Dies academicus 16. května 2019 svůj záverečný projev, ve kterém apeluje na univerzitu, aby se nadále posouvala. Nastiňuje také další možnosti, jak by se měl český vysokoškolský systém zlepšovat.
V pondělí 29. dubna 2019 vláda schválila nový Akční plán pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017-2020. Připravený materiál vytyčuje úkoly pro jednotlivé instituce, které by měly zajistit přechod české vědy na systém otevřeného přístupu.
- Rut Bízková
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Ladislav Krištoufek
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Vlach
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka