Zobrazení položek podle značky: Velká Británie

Spojené státy americké mají s velkým náskokem největší počet vědeckých nobelistů. Při zohlednění počtu obyvatel se ale musejí sklonit hned před dvojicí evropských států. Velká Británie i Německo získali od počátku udílení cen v roce 1901 v přepočtu na 100 milionů obyvatel více Nobelových cen ve vědě než kdokoliv jiný.

Jaké budou možnosti spolupráce ve vědě po brexitu? Britská Královská společnost a nadace Wellcome Trust navrhly projekt budoucího partnerství (Future Partnership Project) mezi Evropskou unií a Velkou Británií ve výzkumu a inovacích. Podporu mu vyjádřilo 52 vědeckých akademií a výzkumných institucí z celé Evropy.

Velká Británie, již brzy čeká brexit, má celosvětovou síť vědeckých diplomatů. A coby nejlepší mezi zhruba stovkou jejích expertů byl nyní za loňský rok oceněn Otakar Fojt, jenž působí na britské ambasádě v Praze. Jen málokdo ví o silných, ale i slabých stránkách české vědy tolik jako on. Ačkoliv pracuje v Praze a Olomouci, je ve vztahu k tuzemským výzkumným institucím nezávislý: jeho znalosti a přehled si platí přímo britská královna.

Velká Británie provádí hodnocení výzkumu na tamních univerzitách už více než 30 let a nasbírala bohaté zkušenosti. I přípravě toho v roce 2021 budou věnovat řadu let včetně osvěty a veřejných konzultací. České ministerstvo školství dosud nemá zkušenosti skoro žádné. Ačkoliv by podle Metodiky 2017+ mělo hodnocení dokončit do roku 2020, skoro celý rok 2017 se toho moc nedělo. A i dnes jsou veřejně známy jen obtížně vyhledatelné hrubé obrysy. Jak tohle zase skončí?

Mezinárodní konference The Gender Summit s podtitulem „United in Science and through Science“ se zaměří na problematiku genderu a pohlaví v širokém spektru kontextů. Přestižní událost se bude konat 18. a 19. června 2018 v Londýně.

Evropská výzkumná rada vyhlásila výsledky výzvy ERC Advanced Grants za rok 2017. Celkově bylo podpořeno 269 projektů, ovšem do České republiky nepoputuje ani jeden. Nejúspěšnější zemí byla již tradičně Velká Británie. Získala na 66 projektů.

Kurz Research Commercialisation 2018 představí hlavní témata z oblasti transferu poznatků a technologií. Jeho cílem je zprostředkovat poznatky University of Cambridge Enterprise, jednoho z nejúspěšnějších transferových oddělení.

Brexit je stálým zdrojem úzkosti mezi vědci působícími ve Velké Británii. I přes opakovaná ujišťování o stabilitě visí nad budoucností britské vědy stále mnoho otazníků. Britská vláda proto vydala dokument, který odpovídá na nejčastější otázky k účasti země v rámcovém programu Horizont 2020.

Odchod Velké Británie z Evropské Unie je a bude předmětem dlouhých a složitých vyjednávání. Evropská věda a výzkum se ale na změnu připravuje. Přesto, že z ostrovů zaznívá přání o co možná největší zachování vazeb s EU, vědci začínají jasněji definovat hrozby a příležitosti brexitu pro oblast vědy a výzkumu.

Univerzita v Cambridge má ve světě velice silné postavení. Může se pochlubit, že na ní působilo 96 nositelů Nobelovy ceny. A skvělé jsou i její úspěchy v oblasti komercializace vědy. Pro transfer technologií zřídila věhlasná univerzita dokonce samostatnou a velmi úspěšnou firmu. Měl jsem možnost nahlédnout do její kuchyně. Proto bych se s vámi rád podělil o několik postřehů, které pro tuzemskou akademickou sféru mohou být velmi inspirativní.