Martin Srholec se ve svém aktuálním blogu zamýšlí nad tím, co konkrétně českým univerzitám brání v tom, aby se staly špičkovými pracovištěmi na mezinárodní úrovni. Vychází přitom z údajů z nové studie think-tanku IDEA. České univerzity mají podle zjištění autorů méně výzkumníků ze zahraničí a často také zaměstnávají své vlastní absolventy.

Původně jsem zde chtěl podesáté sesumírovat vhodná vylepšení bibliometrických zpráv pro letošní národní hodnocení výsledků vědy. Pak jsem si řekl, že nabídnu aktivnější formu kvízu. Jde o test optimismu ohledně toho, jak se systém dokáže učit z předchozích chyb a nedostatků.

Jiří Chýla ve svém akutálním blogu reaguje na nedávný článek Daniela Münicha, v němž se jeho autor zamýšlí nad Memorandem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR.

Mluvčí univerzity Palackého PhDr. Gabriela Sýkorová Dvorníková zveřejnila reakci univerzity na můj předchozí článek Aféra v Olomouci a principy vědecké práce.

Po pár letech se narodilo nové Memorandum o podpoře vědy mezi vládou, Akademií věd České republiky, Ministerstvem školství a Českou konferencí rektorů. Zaujalo mě v něm ujednání ohledně budoucího vývoje institucionální finanční podpory výzkumu. Sjednaný závazek je tak nízký, že kdyby se ho vlády do budoucna opravdu držely, nepovede to vědu na VŠ a v AV ČR do nebe, ale spíše do pekla. Kdyby v Memorandu tento závazek nebyl, vůbec nic by se asi nestalo.

Již více než rok se na Univerzitě Palackého v Olomouci děje cosi znepokojivého. Tamní konflikt nabírá v posledních týdnech mimořádné intenzity; stále více se tam podle mého názoru hraje o základní principy etiky vědecké práce a publikování jejích výsledků, tedy o něco, co dalece překračuje nějaké lokální olomoucké spory.

Inovační strategie České republiky 2019-2030 rozšířila před rokem řady strategických dokumentů věnujících se oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) a stala se v některých případech hnacím motorem důležitých změn v celém systému. Pro mnoho aktérů – ať už z řad poskytovatelů či samotných výzkumných organizací – se však celý systém strategických dokumentů stal ještě složitějším.

Posádka Apolla 11, která před padesáti lety přistála na Měsíci, využívala elektřinu z palivových článků na vodík. „Odpadem“ byla pitná voda. Podnikání českých byznysmenů a manažerů, jejichž skupina United Hydrogen Group (UHG) vyrábí ve Spojených státech kapalný vodík, nepostrádá symboliku. Na přepravu vodíku mají k dispozici také čtyři kamiony, které koupili od americké vesmírné agentury NASA.