Česko má v oblasti nanovláken velmi silnou pozici – postavenou na technologii Nanospider, staré necelých dvacet let. „Díky ní jsme předběhli svět a dokážeme vyrábět nanovlákna v té nejvyšší kvalitě,“ říká Lenka Mynářová, spolumajitelka společnosti Nafigate, která rozjíždí výrobu nanomembrán pro roušky a respirátory, ale i filtraci vody a vzduchu.

V České republice doktorské studium úspěšně dokončí pouze zhruba polovina studentů. Kromě nízkých stipendií pociťují nedostatečnou nefinanční podporu ze strany vysokých škol. Jedním ze způsobů, jak jejich výzkumnou práci a studium podpořit, jsou interní grantové soutěže vysokých škol. V nové studii think-tanku IDEA zkoumáme, jaký dopad má grantová podpora na další studium doktorandů.

Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.

Počátkem října jsme se jako každoročně dozvěděli jména vědců, kteří si v prosinci převezmou to nejprestižnější z vědeckých ocenění – Nobelovu cenu – z rukou švédského krále (zde musím upřesnit: letos proběhne jakési distanční předání, které by mělo být napraveno o rok později). Dobu napjatého čekání na tuto slávu už třicet let zpestřuje zářijové vyhlašování Ig Nobelových cen (IgNC).

Tým odborníků proslulé národní laboratoře v americkém Princetonu už rok spolupracuje s českými vědci na projektu nového fúzního experimentálního zařízení, které by mělo do tří let stát v pražské Libni. Aktivity laboratoře financuje ministerstvo energetiky ve Washingtonu.

Dne 25. 9. 2020 proběhlo sedmé zasedání Stálé pracovní skupiny pro gender ve vědě a inovacích (Standing Working Group on Gender in Research and Innovation, SWG GRI), jedné z poradních skupin Evropského výzkumného prostoru.

Na právě proběhlých Evropských dnech pro výzkum a inovace představil Generální ředitel direktorátu pro výzkum a inovace Evropské komise Jean-Eric Paquet nové požadavky týkající se účasti v programu Horizont Evropa. Po určitém přechodném období (ve hře je jeden rok) budou muset mít žadatelé z řad veřejných univerzit a výzkumných organizací plán genderové rovnosti.

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. 

Evropa má nedostatek mladých talentovaných vědců a ten se pravděpodobně bude zvyšovat v důsledku demografických změn ve společnosti a vědní a vzdělávací politiky vládních a školských institucí. Tento nedostatek vidíme již dnes hlavně v technických a přírodovědných oborech. Jak předejít zaostávání Evropy za světem a České republiky za Evropou? Máme se kde poučit?

Impulzem k napsání této obrany akademické samosprávy je nedávný rozhovor s Vladimírem Maříkem. Akademické senáty (dále AS) nemají jen kontrolní funkci, kterou jim přisuzuje Vladimír Mařík, ale jsou orgány akademické samosprávy autonomních vysokých škol. Schvalují zásadní dokumenty jako rozpočet vysokých škol a fakult a volí rektory a děkany.