![Blogy a komentáře](/media/k2/categories/12.jpg?)
Blogy a komentáře
Další příspěvek do diskuse o výsledcích hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ přináší Jiří Chýla. Reaguje v něm také na komentáře Daniela Münicha a Michaela Šebka.
Je to už nějaký ten pátek. Sigmund Freud, příborský rodák, připlul v září 1909 do Spojených států amerických. Přijel tam, aby na Clarkově univerzitě v Massachusetts vystoupil s pěti svými přednáškami; spolu s jiným psychologem C. G. Jungem. Freud pobyl na škole pět dní a Američanům přednášel – jak jinak – v němčině a bez překládání!
Proběhlé Hodnocení 17 z pohledu předsedy odborného panelu a koordinátora: Jaké byly nejčastější chyby výzkumných organizací a jak se jich příště vyvarovat? Dneska se podíváme na proces hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1. Ukážeme si, jak nominovat správné hodnotitele, jak vybrat nejlepší výsledky ve výzkumné organizaci a jak je při hodnocení vhodně prezentovat.
Na Vědavýzkum.cz se aktuálně objevila dvojice velmi rozumných příspěvků Michaela Šebka reflektujících Metodiku hodnocení M17+ (1, 2). Je dobře, že se Metodika hodnocení a bibliometrické metody čile diskutují, ale jen málo se mluví o tom, jak to vnímají samy výzkumné organizace. Jistou reflexi, vycházející z komentáře Masarykovy univerzity k institucionálním analýzám, jehož jsem autorem, bych zde rád prezentoval.
Michal Petr
Je to slavné jméno světa inovací a byznysu, nicméně ne každý ví, kde se vzalo. Původně byl Joseph von Fraunhofer bavorským optikem, vynálezcem a výrobcem zvětšovacích skel, který zemřel mlád již roku 1826 ... Dnešní Fraunhofer, jak jej znají všechny hi-tech koncerny na světě, je německou veřejnou výzkumnou společností, jejíž inženýři jsou podepsáni pod takovými počiny, jako je audioformát MP3, bíle svítící „ledky“, airbagy v autech či mobilní 4G sítě.
Dalibor Štys ve svém dalším příspěvku píše o tzv. efektu gardedámy. Cituje aktuální článek Efekt gardedámy v publikování vědeckých prací. Z článku mimo jiné vyplývá, že je stále obtížnější publikovat v Nature, pokud jste už dříve v Nature nepublikovali. Citovaný článek by měl být dle Štysova názoru povinnou četbou pro všechny, kdo se vyjadřují k hodnocení výzkumu.
Plným jménem se jmenoval Max Karl Ernst Ludwig Planck. Německý vědec, jenž byl autorem řady fyzikálních teorií a pojmů, dostal Nobelovu cenu za fyziku před sto lety – roku 1918. A už je tomu sedmdesát let, co Planckovo jméno nese jedna z nejlepších vědeckých společností na světě. Důkazem toho budiž osmnáct dalších nobelistů, na něž je Max-Planck-Gesellschaft hrdá.
S jeho typickým podpisem se setkáme hned v logu elitní německé společnosti. Gottfried Wilhelm Leibniz byl jedním z posledních učenců-polyhistorů, který se vepsal jak do dějin matematiky, tak filozofie. Věnoval se ovšem také jazykovědě, biologii, medicíně či právu a historii. Německá Leibniz Gemeinschaft bude nově provozovat 95 institutů. Spolupracuje i s vynikajícími českými vědci.
Rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je teprve od února. Co se zatím podařilo? „Největší radost mám z nového Centra pro vodu, půdu a krajinu (CVPK), které reaguje na současné problémy se suchem, případně s povodněmi. Stojí na našich stávajících týmech, které jsme propojili a posílili,“ řekl LN Petr Sklenička, jenž se jako vědec sám zabývá výzkumem krajiny a ekologií.
Michael Šebek komentuje průběh hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+, které letos prošlo prvním ze tří zahřívacích kol. V minulém díle rozebíral bibliometrické zprávy za obory, které ukazují v jakém oboru je naše země na špičce a v jakém naopak zaostává. V pokračování se zaměřuje na bibliometrické zprávy za organizace a zprávy z peer-review vybraných výsledků.
-
Rut Bízková
-
Martin Bunček
-
Vladislav Čadil
-
Pavel Doleček
-
Martin Duda
-
Alice Dvorská
-
Otakar Fojt
-
Ivan Foletti
-
Martin Fusek
-
Ondřej Havelka
-
Radim Hladík
-
Václav Hořejší
-
Pavla Hubálková
-
Jozef Hvorecký
-
Jiří Chýla
-
Miroslav Janeček
-
Lukáš Kačena
-
David Karabec
-
Marcel Kraus
-
Daniel Münich
-
Vladimír Majer
-
Jiří Nantl
-
Eduard Petiška
-
Vlastimil Růžička
-
Martin Rychlík
-
Martin Srholec
-
Michael Šebek
-
Dalibor Štys
-
Jan Valenta
-
František Vácha
-
Martin Víta
-
Jiří Zlatuška
-
Jan Žižka