„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o třicet let,“ říká Václav Hořejší, imunolog a držitel ceny za popularizaci vědy.

Po Karlově a Masarykově univerzitě plánují mezinárodní vědeckou radu i v Olomouci. Vědní špičky mají přinést znalosti a prestiž.

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2] zamyšlení nad principem třetím. Ten varuje, že bibliometrické ukazatele nemusí doceňovat výzkumy místního významu.

Česká republika je mimořádně dobře vybavena pro špičkový výzkum. Díky prostředkům z evropských fondů byla vybudována kvalitní výzkumná infrastruktura, kterou hned tak každá země nemá. Tato výhoda však může zůstat nevyužita. Český vzdělávací a výzkumný systém vykazuje řadu nedokonalostí, díky kterým ti lidé z Česka, kteří jsou výborní, dosahují úspěchy spíše v cizině. Soukromé investice do výzkumu přitom rok od roku rostou, je tedy zřejmé, že zájem o nové poznatky a inovace se zvyšuje.

Slovensko v současné době čelí hluboké politické krizi. V následujícím komentáři Jozef Hvorecký vysvětluje, že nedostatek důvěry se týká i prostředí slovenské vědy a výzkumu. Ve svém článku shrnuje nejzávažnější kauzy, které podle jeho názoru akademická obec na Slovensku v minulém roce zažila.

Co je v českém systému doktorského studia špatně? Školitelé mají moc studentů a nemají pak na ně čas. Doktorandi moc učí a málo bádají – i proto, že suplují práci svého školitele. Školitel, který není schopný získat dost peněz z grantů, by prostě neměl mít PhD studenty. A student, který se vlastně nechce vědě věnovat a jen neví, co dál, by neměl o PhD vůbec usilovat.

Podpora nových výzkumných středisek, jichž je po Česku rozeseto 48, je nadresortní agendou, tvrdí ministerstvo školství. Zániku některých z nich se zatím neobává.

Deset principů Leidenského manifestu stručně a jasně vysvětluje a radí, jak by se měla a hlavně neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní praxi a rozšířeným pohledům na hodnocení vědy v Česku. Po konfrontaci prvního principu s českou realitou přináším zamyšlení nad principem druhým.

Mendelův rukopis, který je zakladatelským dílem genetiky, našel domov ve starobrněnském opatství a muzeu. Loni Lidové noviny upozornily, jak tato vědecká památka nesmírné hodnoty putovala bez povolení do zahraničí.

Spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou má zatím své rezervy, zejména ta zahraniční. Podpora ze strany státu je významná, tu nepřímou ale mnohdy omezuje finanční správa. Zohlednění výsledků spolupráce v hodnocení výzkumných organizací by umožnilo lepší využití výsledků výzkumu a vývoje.