Za překvapivě nevalné pozornosti akademiků byly zveřejněny výsledky Hodnocení'17. Šlo o první ročník hodnocení výzkumných organizací (VO) podle nové Metodiky 2017+. Ta nahradila pomalu odepisovaný kafemlejnek. Zveřejněné výsledky, především logika známkování (škálování) VO, však budí rozpaky. Omluvou je, že první ročník hodnocení byl avizován jako ověřovací.

I přes náročné podmínky jsou vědci s podvodním výzkumem spokojeni. Našli a zaměřili pilíř dávného mostu. Dat už mají za 130 let výzkumů tolik, že si prý říkají o shrnutí v knize.

Když jsme se před lety začali o žebříčky zajímat, na QS TopUniversities jsme narazili nejdřív. Vydává ho britská firma Quacquarelli Symonds (QS), zpočátku ještě společně s magazínem Times Higher Education (THE). Naše škola, to je České vysoké učení technické v Praze, byla tehdy na pro nás dost zahanbujícím ale celkem realistickém 394. pořadí na světě. Bylo nám z toho smutno, ale doufali jsme, že když budeme pracovat lépe, budeme postupovat nahoru.

V poslední době se v příspěvcích na portále Vědavýzkum.cz mluví o prvním rozdělování prostředků dle Metodiky 2017+ a o sledování kvality výstupů s důrazem na časopisy v databázi Web of Science, zejména ty v prvním a druhém kvartilu dle indexu AIS.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy získala nové zařízení, jež umožní lepší výzkum materiálů. Celá laboratoř vyšla na asi šedesát milionů korun.

Je rozdíl mezi peer review a pseudo peer review. K tomu správnému je třeba především kvalifikace a čas, jinak se jeho výsledek neliší od obyčejné bibliometrie, píše v dalším komentáři Dalibor Štys.

Na motivy skutečného příběhu o vzniku nového časopisu pro kvantitativní výzkum vědy Quantitative Science Studies žádný hollywoodský trhák nevznikne. Z pohledu vcelku nezáživné specializace, kterou hodnocení vědy je, však tato anabáze nepostrádá dramatický náboj.

Jiří Nantl, ředitel Středoevropského technologického institutu, se ve svém novém blogu zamýšlí nad tím, jak Česko nasměřovat k pozici jednoho z inovačních lídrů Evropy a jak zajistit prosperitu země i v dalších desetiletích. Dosavadní koncept ekonomiky závislé na Německu není zrovna ideálním stavem.

Novinky v editaci genů, boje o publikování studií s volným přístupem (tzv. model open-access) anebo téma biobezpečnosti v laboratořích. To jsou dle vědeckého magazínu Nature hlavní témata, kolem nichž se bude točit výzkum v novém roce.

Společný výzkum vysokoškolských pedagogů se studenty je samozřejmou součástí vysokoškolského vzdělávání. Proto je kvalita výzkumu automatickou součástí hodnocení kvality vzdělávání. Nejjednodušším řešením problému, který Jiří Nantl otevírá ve svém článku, by tedy bylo dávat peníze na výzkum tam, kde byla udělena institucionální akreditace na magisterské i doktorské studium...