Nová Inovační strategie vlády se po novém roce veřejnosti zjevila jako blesk z čistého nebe. Vláda a hlavně premiér si od ní slibují opravdu hodně. Pokud budou v její implementaci stejně úspěšní jako v její mediální propagaci, začnou se brzy dít zásadní reformní věci. Neslavné osudy dosavadních strategií a mediální přehánění posledních let však zavdávají důvody k mírnění nadějí. Byť realizaci strategie držím palce, vidím v ní slabiny, které jí mohou být osudné.

Šance, že máte doma nějakou tu elektroniku – mobil, televizi či počítač – jihokorejské provenience, je dosti veliká. Značky jako Samsung nebo LG Electronics udávají světové trendy, což platí i pro korejské automobilky: Hyundai a KIA Motors. Není pak náhodou, že Korea patří k nejvýznamnějším investorům v České republice a že v přírodovědných a technických oborech hledá spolupracující mozky i zajímavé nápady v oblasti inovací.

V IDEA jsme spustili interaktivní on-line nástroj otevírající pohled do vesmíru vědeckých časopisů - umožňuje vyhledání a srovnání vědeckých časopisů podle citačních indexů IF a AIS. Ty dlouhá léta byly a nadále jsou pilířem národního hodnocení výzkumných organizací. Navzdory tomu vlády relativní oborová pořadí časopisů na těchto indexech založená české vědecké komunitě neukázaly.

Archeolog Jaroslav Řídký s kolegy vydal ve Velké Británii knižní monografii o tajuplných rondelech, tedy pravěkých kruhových stavbách. Výzkum podpořil mimo jiné grant Neuron.

Inspirací pro téma tohoto blogu se stala diskuse, která proběhla 7. ledna 2019 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v rámci tradiční Tříkrálové konference zaměřené na setkávání mladých českých a slovenských fyziků. Téma Má ešte zmysel písať texty o fyzike česky alebo slovensky? navrhnul kolega Jaroslav Bielčík a pozval mě jako jednoho z diskutujících.

Akademie věd ČR začíná vytvářet pro zákonodárce stručné svodky podkladů ke složitým problémům, jako jsou Big Data, sucho nebo pokroky v genetické modifikaci. Vzorem jsou slavné POSTnotes, které užívají britští poslanci.

Vypracování nové Inovační strategie České republiky (IS ČR) pokládám za pokrok a přeji všem aktérům, aby se podařilo (aspoň) to, co je zatím nejslabší stránkou celého systému – udržet tempo a uskutečnit vše, co bylo úsilím mnoha vážených a moudrých lidí vymyšleno, sepsáno a veřejnosti prezentováno.

V oblasti daňových odpočtů na výzkum a vývoj se toho v posledních dnech děje opravdu hodně. Po přiznání finanční správy k peněžnímu motivování úředníků ke shazování projektů nyní finišuje schvalování novely zákona, která změní podmínky uplatňování daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Dojde především k podstatné změně, která by měla přispět k často spornému určování data zahájení vývojového projektu.

Před otřesy dochází ke „skluzům“, které lze měřit. Ukazuje to studie z 55 seizmometrů v oceánu, na níž se podílel i Václav Kuna. Je mu třicet let a nyní studuje v americkém Oregonu. A ještě před obhájením disertace a získáním doktorátu (Ph. D.) už má článek v předním oborovém časopise Nature Geoscience!

Možnosti, přínosy a existující překážky v posílení spolupráce mezi vědou a výzkumem na straně jedné a průmyslem a komerční sférou na straně druhé, jsou nejen na tomto portále častým tématem. Podobným diskusním evergreenem je téma vědy a politické reprezentace. Ale co veřejnost, která mj. svými daněmi vědu platí? Pro (nejen) českého vědce/vědkyni je stále jakousi Popelkou, na kterou nezbývá čas, není příliš atraktivní, ale někdy bývá objektem vzdělávání.