![Blogy a komentáře](/media/k2/categories/12.jpg?)
Blogy a komentáře
Daniel Münich opět bouří, že vysoké školy neobdržely nové balíky formulářů, zcela jiných než ty, které vyplnily pro institucionální akreditace. A že už se nad nimi pár měsíců nepotí. V článku popíšu, jak bych se ve věci rozdělování peněz na výzkum pro vysoké školy zachoval jako ministr školství, jak jako občan, který očekává, že vysoké školy budou dělat něco užitečného, a jak jako člověk, který by chtěl rychle dostat naše vysoké školství na špičku.
Hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací se stále nedělá. To, co se na VŠ hodnotí v rámci Modulů 1 a 2 nové Metodiky 2017+, je jen slabou náplastí. Čeká se na hodnocení podle Modulů 3 až 5. Příprava se však táhne. Komunikace hodnocení směrem k široké akademické veřejnosti není téměř žádná.
Jistě to nemá takový dosah jako titulní strany časopisu Time ani nejde o tak sexy „křivky“, jako když magazín Sports Illustrated prezentuje současné trendy v dámské plavkové módě. Ale ve vědeckém světě platí titulka časopisu Science za parádní propagaci výtečného bádání.
Nová iniciativa slovenského spolku Za živé univerzity usiluje o řešení etické krize na slovenských vysokých školách. Jozef Hvorecký proto ve svém blogu zveřejnil výzvu za zřízení institutu ombudsmana pro akademickou etiku, jehož posláním by mělo být vytváření standardů morálního chování na půdě vysokých škol.
Je poměrně uspokojující, že mi příspěvky Jiřího Chýly většinou dají za pravdu. Ale popořadě: úvod, stať a závěr. Společnost Maxe Plancka (MPG) znám poměrně dobře. Po návštěvě jejího předsedy Petera Grusse v Praze v roce 2013 jsme byli jako ministerští úředníci pozváni do její centrály a tam se nám po celý den věnovali tamní administrátoři.
V textu Výzvy sedmé pětiletky splníme za čtyři roky Dalibor Štys reaguje na rozhovor, v němž místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas popisuje klady a zápory nové Inovační strategie ČR na léta 2019 - 2030. Štysova představa o poslání Společnosti Maxe Plancka (MPG) v Německu má se skutečností stejně málo společného jako jeho názor na poslání Akademie věd ČR a smysl Inovační strategie ČR.
U příležitosti euro-voleb přinesl časopis Nature řadu článků o nedávné minulosti a budoucnosti vědy v EU. O Česku se tam toho bohužel moc nedozvíme. Naštěstí a shodou okolností ve stejnou dobu vyšla nová interaktivní studie IDEA, kde se na postupnou globalizaci české vědy můžeme podívat podrobně.
V minulém vydání časopisu Ergo jsem psal o tom, že by Česko mělo být dostatečně ambiciózní v rozvoji umělé inteligence a tyto ambice promítnout do nové národní strategie. Dnes je již Národní strategie umělé inteligence na světě a cílevědomost ji rozhodně nelze upřít. Stejně tak je dostatečně konkrétní ve svých opatřeních a krocích, jak dosáhnout vytyčených cílů.
Michal Pazour
Mikuláš Bek, končící rektor Masarykovy univerzity, přednesl na slavnostním setkání Dies academicus 16. května 2019 svůj záverečný projev, ve kterém apeluje na univerzitu, aby se nadále posouvala. Nastiňuje také další možnosti, jak by se měl český vysokoškolský systém zlepšovat.
Mikulář Bek
Po letech dohledu na projektech Evropských fondů, snahách o získání HR Excellence Award, dohledu NKC Gender a věda a podobně si již dlouho nikdo v České republice nedovolí neuspořádat otevřené výběrové řízení otevřeně schválené orgány fakulty nebo v.v.i.
-
Rut Bízková
-
Martin Bunček
-
Vladislav Čadil
-
Pavel Doleček
-
Martin Duda
-
Alice Dvorská
-
Otakar Fojt
-
Ivan Foletti
-
Martin Fusek
-
Ondřej Havelka
-
Radim Hladík
-
Václav Hořejší
-
Pavla Hubálková
-
Jozef Hvorecký
-
Jiří Chýla
-
Miroslav Janeček
-
Lukáš Kačena
-
David Karabec
-
Marcel Kraus
-
Daniel Münich
-
Vladimír Majer
-
Jiří Nantl
-
Eduard Petiška
-
Vlastimil Růžička
-
Martin Rychlík
-
Martin Srholec
-
Michael Šebek
-
Dalibor Štys
-
Jan Valenta
-
František Vácha
-
Martin Víta
-
Jiří Zlatuška
-
Jan Žižka