Úspěšná softwarová firma Javlin se během svého růstu a pozoruhodné cesty z Česka na světový trh vyhnula start-upovému prostředí. Proto nepřekvapí, že ani dnes nehledá další příležitosti v investicích do jiných začínajících firem. O to více ale Javlin spolupracuje s českými univerzitami a výzkumnými organizacemi.

Manlio Vinciguerra pochází ze Sicílie. Ještě nedávno působil na špičkové University College London (UCL), od loňska však bádá ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Tam vzniklo středisko ICRC, jež se zaměřuje na výzkum podstaty nemocí srdce či nervové soustavy.

Martin Rychlík ve svém článku píše, že nejcitovanější vědci jsou chemici. Ano. Všichni jmenovaní jsou skvělí a zaslouží velikou úctu! Náš chemický výzkum je skvělý! A přesto je článek a zejména jeho titulek poněkud zavádějící!

V elitní desítce výzkumníků působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Ženy v ní chybějí. Sedm chemiků, botanik a dva fyzikové. Taková je sestava elitní desítky nejcitovanějších vědců, kteří po několik let působí v institucích v Česku.

Stát Izrael je zemí, kde dokázali chytrou politikou a účinnou státní podporou efektivně využít inovativního potenciálu malých a středních podniků. Díky tomu země zaznamenává příliv technicky zdatných pracovníků ze zahraničí a je zde vynikající úroveň univerzit.

Není to tak dlouho, co česká média takřka obden referovala o africkém moru prasat (AMP). Právě tento problém, který vedl k preventivnímu odstřelu tisíců divočáků v Česku, patří mezi 29 vypsaných témat, jež chce orientovaným bádáním vyřešit ministerstvo zemědělství. 

Nová vládní Metodika 2017+ přinesla řadě ministerstev povinnost hodnotit pod ně spadající výzkumné organizace. Vstupní hodnocení mělo dokonce již proběhnout na přelomu let 2017/18. Překvapivě první vlaštovkou bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Na jeho webu toho o hodnocení najdeme dost. Ale to nejdůležitější, tedy hodnocenou koncepci a zprávu z hodnocení výzkumných organizací, tam nenajdeme. A nenajdeme to ani na stránkách dotovaných ústavů, respektive firem. Zatím?

Mezi kapitolami, ve kterých se hledají potřebné 3,258 miliardy korun na slevy jízdného pro studenty a seniory, zvláště vynikají položky týkající se vzdělávání a vědy. Ministerstvo školství by mělo (dle přílohy vládního usnesení) snížit výdaje o 400 milionů korun, Technologická agentura ČRo 216 milionů, Grantová agentura ČR o 150 milionů a Akademie věd o 100 milionů korun.

Plastický chirurg Bohdan Pomahač, chemik Josef Michl, historik Igor Lukeš… Slávu české vědy dnes v Americe šíří celá řada osobností, kteří se stále hlásí ke své zemi. Zkušeností ze Spojených států využívají také ve prospěch rozvoje českého výzkumu. Inspirace tím zřejmě nejkreativnějším a nejdynamičtějším výzkumným prostředím na světě je přitom jedním z hlavních cílů české vědecké diplomacie. Severní Amerika je v tomto ohledu pochopitelně klíčovým teritoriem.

Česká firma Cognitive Security ukázala, že to jde. Úspěšný start-up vznikl díky výzkumnému projektu na Českém vysokém učení technickém, prorazil v Americe a před pěti lety ho koupila proslulá technologická společnost CISCO. Pražský start-up vyvinul umělou inteligenci, kterou společně s behaviorální analýzou dokázal využít k boji proti kybernetickému zločinu. Schopnost odhalovat nestandardní pohyby a toky dat v síti zaujala americkou armádu i zpravodajské služby.