Blogy a komentáře
Ve vědecké veřejnosti vzbuzují již několik měsíců pozornost diskuse o tom, že v jedné z publikací olomouckého profesora Radka Zbořila v prestižním časopise JACS (Heřmánek et al. JACS 2007; 129(35):10929-36) byl použit graf zmanipulovaný tak, aby lépe podporoval hlavní hypotézu studie.
„Našli jsme mnoho druhů mravenců, které zatím nebyly na okolních ostrovech popsány,“ líčí Milan Janda z Biologického centra Akademie věd, jenž bádal až na ostrově Bougainville.
O využitelnosti Metodiky 17+ v souvislostech s institucionálními akreditacemi vysokých škol, jmenování lesního inženýra Emila Ciencialy do mission boardu Horizon Europe, transferu technologií a využívání výsledků českých akademických institucí borci z jiných zemí.
Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení by podle ní mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.
Plevelný huseníček z čeledi brukvovitých není zajímavý jen poetickým jménem, ale spíše svými takřka „ideálními“ vlastnostmi pro rostlinný výzkum. Od základního výzkumu až po praktické využití pro šlechtění plodin, jež zasytí přibývající lidstvo... Takový potenciál skýtá pochopení funkcí dvou genů u drobné, ale „modelové“ rostlinky.
V Lidových novinách ze dne 17. 8. 2019 vyšla reakce astrofyzika Jiřího Grygara na nedávný článek Jiřího Nantla Nature Index 2019 a co nám napovídá. Přinášíme ji v plném znění.
Jiří Grygar
„Jde o první obsáhlejší studii o kastách v češtině," říká indolog Pavel Hons z Orientálního ústavu Akademie věd, jenž právě vydal knížku Kasta, a basta! Do kasty takzvaně „nedotýkatelných", tedy dalitů, patří i kasty metařské, jejichž členové byli donuceni vykonávat ty nejpodřadnější práce. Stojí tak nejníže na indickém sociálním žebříčku.
Jak lidé vnímají vědu, za co jí považují a jaký význam jí připisují, určuje kultura v nejširším slova smyslu, píší ve společném blogu Jozef Hvorecký a Emil Višňovský. Proč na Slovensku věda stále nenachází pochopení společnosti a není prioritou politiků? Na vině není zdaleka jen nedostatek financí.
„Odorik musel být zvídavý člověk,“ říká o poutníkovi ze 14. století sinolog Vladimír Liščák, jenž o něm napsal 662stránkovou knihu. Mnich českého původu vyrazil do Číny i Tibetu před 700 lety.
Když Evropská komise před necelým desetiletím schválila projekt výstavby a vývoje laserových systémů ELI (Extreme Light Infrastructure), dala zelenou první velké výzkumné infrastruktuře za někdejší železnou oponou. Jeden z pilířů této „největší světové laserové laboratoře“, jak ji charakterizoval prestižní vědecký časopis Nature, se v následujících letech podařilo dobudovat ve středočeských Dolních Břežanech. Další v maďarském Szegedu. Třetí, rumunský pilíř má zatím zpoždění.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka