Zobrazení položek podle značky: kafemlejnek

Leidenský manifest stručně a jasně vysvětluje a radí, jak by se měla a hlavně neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Autory manifestu jsou světové autority v oblasti bibliometrie a hodnocení VaV. Deset principů Leidenského manifestu nastavuje dosavadní praxi a rozšířeným pohledům na hodnocení vědy v Česku nemilosrdně kritické zrcadlo. Nedělejme si iluze, že těch deset Leidenských principů pohne českým vědeckým vesmírem. Ale každá kapka dobrá.

Národní hodnocení výzkumu v České republice s přepočtem výsledků na peníze, nazývané „kafemlejnek“, zanechalo v části vědeckého prostředí stopy, které nebude snadné zamést. Výzkumným organizacím neposkytuje potřebnou zpětnou vazbu, převážně nehodnotí kvalitu, přitom ovlivňuje sto procent finanční podpory na jejich rozvoj. Mnoho výzkumných organizací mimo Akademii věd zároveň přebírá jeho mechanismus pro vnitřní nakládání s rozpočtem na vědu.

Začala horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se zde o dojmy, zkušenosti, otázky a názory. Úvod pro méně znalé jsem sepsal v minulém 1.dílu. Dnes přináším dojmy z prvního jednání panelu pro společenské vědy.

Právě začíná horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů mám již nastudována teoretická pravidla a jdu na jeho první zasedání. Zde je mé shrnutí klíčových principů z pohledu panelisty. Jsem hodně zvědav, jak bude vypadat realita a zkusím zde o ní průběžně referovat.

Minulý blog byl ryze teoretický. Vysvětlil jsem v něm, jak prof. Jiří Málek z Pardubické Univerzity, pomocí zdánlivě sofistikovaných formulek, do hry nenápadně vrací kafemlejnek. Ten kafemlejnek, který byl zkraje roku 2017 vyhozen dveřmi. Teorie bez empirie kulhá a tak, jak jsem ostatně slíbil, přináším polopatický empirický příklad, který jednu z mnoha neblahých absurdit kafemlejnku ozřejmuje.

Prof. Jiří Málek, který kdysi prosadil dodnes používanou verzi kafemlejnku dle tzv. Metodiky 2013-2016, letos publikoval článek o tom, jak "hodnotit kvalitu a výkonnost výzkumu na univerzitách" pomocí bibliometrických ukazatelů. Ačkoliv se hned v úvodu článku kriticky zmiňuje o sčítání bodů z kafemlejnku, v článku navrhuje to samé jen v bledě modrém. Pouze svůj přístup zamlžil zdánlivě složitým vzorcem.

Změna hodnocení výzkumu, kterou letos schválila vláda, znamená zásadní zlom a posun. „Kafemlejnek ale ještě není mrtvý,“ upozorňuje místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Baran. Lituje toho, že se změnu nepodařilo prosadit aspoň o rok dříve.

Po roce 2010 došlo nejdříve k vypuštění a potom k rozpuštění veřejné finanční podpory společenských věd. A teď, kdy ostrůvky kvalitního společenskovědního výzkumu klesly na dno, když má skončit kafemlejnek a nikdo nemá jistotu co a kdy ho nahradí, se má tento neblahý stav hibernovat.

Vládě končí funkční období. Je čas bilancovat. Minule jsem bilancoval realizaci každoročních "institucionálních" hodnocení výzkumných organizací. Tentokrát vezmu na paškál hodnocení programů účelové podpory VaVaI. Bilance to je opět docela smutná.

Metodika M17+ navržená Sekcí místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace vyvolala řadu kritických diskusí a byla nedávno nazvána „dobře míněným polotovarem“. Chtěli bychom krátce poukázat na to, čím Metodika M17+ je a čím není, především v porovnání s principy hodnocení jednak navrženými v projektu IPN Metodika a jednak aplikovanými AV ČR v roce 2015.