Zobrazení položek podle značky: kafemlejnek

Je rozdíl mezi peer review a pseudo peer review. K tomu správnému je třeba především kvalifikace a čas, jinak se jeho výsledek neliší od obyčejné bibliometrie, píše v dalším komentáři Dalibor Štys.

Na motivy skutečného příběhu o vzniku nového časopisu pro kvantitativní výzkum vědy Quantitative Science Studies žádný hollywoodský trhák nevznikne. Z pohledu vcelku nezáživné specializace, kterou hodnocení vědy je, však tato anabáze nepostrádá dramatický náboj.

Společný výzkum vysokoškolských pedagogů se studenty je samozřejmou součástí vysokoškolského vzdělávání. Proto je kvalita výzkumu automatickou součástí hodnocení kvality vzdělávání. Nejjednodušším řešením problému, který Jiří Nantl otevírá ve svém článku, by tedy bylo dávat peníze na výzkum tam, kde byla udělena institucionální akreditace na magisterské i doktorské studium...

Další příspěvek do diskuse o výsledcích hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ přináší Jiří Chýla. Reaguje v něm také na komentáře Daniela Münicha a Michaela Šebka.

Proběhlé Hodnocení 17 z pohledu předsedy odborného panelu a koordinátora: Jaké byly nejčastější chyby výzkumných organizací a jak se jich příště vyvarovat? Dneska se podíváme na proces hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1. Ukážeme si, jak nominovat správné hodnotitele, jak vybrat nejlepší výsledky ve výzkumné organizaci a jak je při hodnocení vhodně prezentovat.

Michael Šebek komentuje průběh hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+, které letos prošlo prvním ze tří zahřívacích kol. V minulém díle rozebíral bibliometrické zprávy za obory, které ukazují v jakém oboru je naše země na špičce a v jakém naopak zaostává. V pokračování se zaměřuje na bibliometrické zprávy za organizace a zprávy z peer-review vybraných výsledků.

Michael Šebek komentuje průběh hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+, které letos prošlo prvním ze tří zahřívacích kol. V první části blogu ukazuje výhody oproti dosavadnímu způsobu hodnocení a blíže rozebírá přínos bibliometrických zpráv za obory.

Nature Index (NI) zařadil Česko mezi šest zemí světa s nejvyšším tempem růstu publikačního výkonu ve špičkových přírodovědných časopisech. NI má sice své mnohé mouchy, ale za pozornost to stojí. Obzvláště v situaci, kdy se ozývají hlasy, že jde o blahodárný důsledek kafemlejnku, který údajně konečně začal přinášet ovoce.

Jakožto jednoho z “otců” prvního pokusu o všeobecný systém hodnocení vědecké a výzkumné výkonnosti institucí (záhy po uvedení do provozu všeobecně nazývaného “kafemlejnek”) mě potěšil článek Michaela Šebka “Zeměkoule je placatá a Nature Index je drsně kafemlejnkovitá metoda hodnocení?”.

Je to už devět let co vyšel článek Antoinette Molinié a Geoffrey Bodenhausena „Bibliometrics as Weapons of Mass Citation.“ V něm je krásně popsán rozpor mezi měřením kvality článku podle krátkodobé popularity a skutečným posouzením technicky nového experimentu.