Zobrazení položek podle značky: sociální a humanitní vědy

S politoložkou Annou Pospěch Durnovou o roli náhody v kariéře, o akademickém manželství a o částečném návratu do Česka po letech v zahraničí mluvila Olga Löblová z platformy Czexpats in Science.

V duchu výzvy Jakuba Eberleho jsem se rozhodl na jeho podnětnou úvahu o asymetrii mezi globální sociální vědou a lokální společenskovědní expertízou krátce reagovat. Jakubova poznámka o potřebě „překladu” nebo syntézy často komplexních poznatků vyjádřených ve specifickém žargonu a lokálně produkovaným vědění s kontextuální relevancí je samozřejmě namístě.

Akademie věd ČR ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR (TAČR) pořádala dne 5. února 2019 pracovní setkání k problematice aplikovaného výzkumu v humanitních a sociální vědách. Podtextem semináře byla připravovaná třetí výzva v programu ÉTA, který má takový výzkum podporovat. Byl jsem pozván vyjádřit svůj pohled do diskusního panelu. Zaměřil jsem se na nežádoucí vedlejší (a nezamýšlené) dopady požadavku na tzv. “aplikačního garanta”.

Část výzkumné komunity společenských věd, humanitních věd a umění se v úterý 5. února 2019 sešla v prostorách Akademie věd ČR, aby si se zástupci Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a Technologické agentury ČR pohovořila o budoucnosti aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách a v uměleckém výzkumu. Jedním z hlavních důvodů pro toto setkání je reakce na měnící se diskurs evropského výzkumného prostoru, který je připravován na tzv. mission oriented research, v němž hrají společenské a humanitní vědy – spolu s vědami technickými nebo přírodními – nezastupitelnou roli.

Vědcům z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se podařilo získat 175 milionů korun na primární výzkum čínského příhraničí. Pětiletý projekt s názvem „Sinofonní příhraničí – interakce na okraji“ přehodnocuje koncepci asijských a čínských studií. Především tím, že se soustřeďuje na Čínu z pohledu „zvenčí“, tedy na to, jak je vnímána okolními státy a obyvateli.

V Praze se ve čtvrtek a v pátek 26. – 27. 4. 2018 konalo setkání mezinárodní vědecké skupiny pro kritickou suicidologii. Přední světoví odborníci se zde zabývali novým přístupem ke studiu sebevražd. Díky podpoře v rámci Strategie AV21 se tak z Prahy stává křižovatka inovativního výzkumu sebevražednosti.