Zobrazení položek podle značky: metodika

Po letech čekání spatřil světlo světa návrh nové metodiky hodnocení výzkumných organizací - Metodika 2017+ (M17+). Když se podaří vypořádat připomínky ministerstev atd. a M17+ schválí vláda, možná nahradí současné kafemlejnkové hodnocení. Vše ale může skončit i nějakým nezvládnutým zdegenerovaným hodnocením. M17+ v letech 2017-2018 počítá pouze s osekanou verzí dosavadního kafemlejnkového hodnocení.

V článku Michaela Šebka na tomto serveru z 5. 12., nazvaném R.I.P. kafemlejnku, přichází Bílá paní a inspirovaném článkem Václava Hořejšího Kafemlejnek – dobrý sluha a zlý pán? z 2. 12. 2016 se jeho autor nejdříve podivuje, proč jeho oblíbený kafemlejnek upadl v nemilost a „byl zrušen právě ve chvíli, kdy už byl docela rozumný – anebo právě proto?“ a poté se věnuje Metodice 17+, která by měla Šebkův oblíbený kafemlejnek nahradit a jež se mu jeví „jako Bílá paní: Každý o ní mluví, ale kdo ji kdy viděl?“

Tento text je inspirován článkem Václava Hořejšího Kafemlejnek – dobrý sluha a zlý pán?, který vyšel zde 2. 12. 2016. V něčem s ním souhlasím, v něčem ne, a konečně jsem se odhodlal to sepsat. Dovolím si předpokládat, že čtenář tohoto blogu je obeznámen jak s proklínaným kafemlejnkem, tak s tahanicemi okolo hodnocení naší vědy vůbec.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako Řídicí orgán Operačních programů Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) a Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) zveřejnilo metodické pokyny, který se týkají vykazování tzv. hospodářských činností v souvislosti s problematikou veřejné podpory.

V diskusích kolem hodnocení českého výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) se s velkou frekvencí objevuje pojem “kafemlejnek”. Je tak posměšně označován před téměř deseti lety přijatý systém, ve kterém je každému výsledku (vědecké publikaci, knize, patentu, ...) přiřazen určitý počet bodů...

Může být i diskuse o hodnocení vědy označena módními slovy post-pravdivá či post-faktická? Bohužel ano, jak ukazuje článek Jiřího Chýly Münich nebo Šebek? uveřejněný na tomto blogu 21. 11. 2016.

11. listopadu vyšly na tomto portálu dva texty, jeden od Daniela Münicha a druhý od Michaela Šebka, které komentují nedávno zveřejněné výsledky II. pilíře hodnocení výzkumných organizací. Následně vyšel 14. listopadu druhý článek Michaela Šebka, v němž odmítá Münichovu kritiku. Rozhodl jsem se být samozvaným rozhodčím jejich sporu. Můj verdikt: na body vítězí jasně Münich.

Národní hodnocení a návazné financování výzkumu v České republice bylo od roku 2004, kdy začalo systematicky probíhat, založeno téměř výhradně na bibliometrickém měření jednotlivých výstupů. V reakci na kritiku a množící se nežádoucí efekty tohoto schématu se nyní připravuje nová metodika hodnocení, která má zahrnovat více peer review a komplexněji zohledňovat fungování výzkumných institucí.

Tento text je polemikou s článkem Dana Münicha „Co všechno unese druhý pilíř kafemlejnku“. V předchozím textu „Výběr excelentních výsledků – Pohled do kuchyně Panelu pro technické a informatické vědy“ věnované Panelu EP04 jsem podrobněji popsal jeho práci a metody, kritéria a postupy, které při výběru použil. Laskavému čtenáři doporučuji si nejprve tento text přečíst, protože na něj budu v dalším občas odkazovat.

Úřad vlády zveřejnil výsledky Hodnocení'15 v II. pilíři kafemlejnku. U většiny výsledků však chybí solidnější odůvodnění toho, proč byl výsledek zařazen mezi excelentních 20 %. Řadu výsledků doprovází pouze vágní odkaz na bibliometrické údaje, někdy absentuje odůvodnění úplně a u nemalého počtu výsledků prostě není uvedeno nic. Nad tím, co bylo zveřejněno jako výsledek mnohaměsíčního úsilí expertních panelů, lze jen nevěřícně zakroutit hlavou.