Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Jen je nechte, ať si pindaj

21. 8. 2018
Jen je nechte, ať si pindaj

„Jen ať si pindá, na to my jsme zvyklí," říká v kultovní české komedii jeden ze dvou zmatených lapiduchů psychiatrické léčebny, ve službách šíleného doktora Chocholouška, kteří již po několikáté do sanitky nakládají někoho jiného, než měli - slavného japonského umělce na výstavě jeho obrazů na zámku Konopiště. A jak to vlastně souvisí s řízením a financováním výzkumu?

Národní kontrolní úřad (NKÚ) provedl kontrolu systému podpory VaV v letech 2014-2016. Vydal k tomu obšírnou zprávu a zprávu tiskovou. Když jí čtu, jako bych se probíral mými blogy za poslední 4 roky. Když něco v blogu napíše Münich, nikoho to za srdce moc nebere. Jo ale když to samé napíše NKÚ! ... Ne, nedělejme si iluze, ani to za srdce nikoho nevezme. Snad jen: Jen ať si pindaj, na to my jsme zvyklí. Vzal jsem alespoň tiskovou zprávu NKÚ a proložil jí souvisejícími odkazy na mé starší blogové rozbory a úvahy. Ale za přečtení stojí samotná podrobná zpráva NKÚ!

CHO4

Zdroj: Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ 17/15

Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace

  

(Tisková zpráva NKÚ ke KA č. 17/15 – 6. 8. 2018)

Výdaje na vědu rostou, na Evropu v inovacích přesto stále více ztrácíme. Problém je v systému podpory

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v České republice v letech 2014 až 2016. Kontroloři se zaměřili na systém podpory – prověřovali například jeho nastavení, způsob rozdělování peněz, ale i to, jaký mají rozdělené peníze dopad na výzkum a inovace. Kontrola se zaměřila jak na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají – Úřad vlády a vybrané resorty1, tak i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.2 Z kontroly vyplynulo, že stávající systém nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Zároveň se nedaří vyřešit některé dlouholeté problémy, které výzkum a inovace provázejí.

Přestože výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru od roku 2010 celkově rostly, inovační výkonnost ČR klesala.3 V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR přibližně o pětinu nižší, než byl průměr v zemích Evropské unie. V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem. Inovační výkonnost ČR přitom ale ve stejných letech klesala – v porovnání s evropským průměrem z 88 % na přibližně 84 %.

Navzdory rostoucímu množství peněz stále provází výzkum a vývoj dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Jde například o nízký počet nově registrovaných patentů – problém známý už minimálně 15 let – což souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi. V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 sice přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky ale jen necelé tři miliardy korun.

Na této bilanci se podepsalo to, jak je nastaven systém podpory. Při rozhodování o přidělení podpory pro danou instituci hrálo hlavní roli hodnocení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které se opíralo hlavně o množství výsledků dané instituce – obvykle počet publikovaných článků. Kvalita institucí, jejich výsledků ani další faktory nebyly zdaleka tak podstatné. Takto nastavený systém motivoval výzkumné instituce k tomu, aby vytvářely nadměrné množství vědeckých článků, na rozdíl například od výsledků, které by mohly být uplatnitelné v praxi. Výjimku představovala Akademie věd ČR, která při rozdělování podpory příjemcům hodnotila hlavně jejich kvalitu. Možnost takto postupovat měly i ostatní. Na podporu institucí bylo jen v roce 2016 rozděleno přibližně 13,7 miliardy korun, což byla přibližně polovina peněz ze státního rozpočtu určených na vědu a výzkum.

Vedle podpory institucím se rozděluje i tzv. účelová podpora, kterou získávají příjemci na konkrétní projekty. Tato podpora se rozděluje pomocí tematicky zaměřených programů, které jsou důležité, aby byly peníze využity efektivně a směřovaly do oblastí, které je potřeba nejvíce posílit. Kontrola ale ukázala, že zaměření těchto programů bylo obecné, chyběly u nich konkrétní a měřitelné cíle, ze kterých by bylo možné vyhodnotit, jak rozdělené peníze pomáhají ke změnám ve stanovených oblastech. Vyhodnocování těchto programů pak bylo čistě formální. Na účelovou podporu se v roce 2016 rozdělilo zhruba 14,3 miliardy korun.

 

A ještě pár dílčích osobních postřehů:

  • NKÚ se v této zprávě primárně nezabývá administrativně-účetními problémy, ale nedostatky v systému řízení a podpory VaV. Většina lidí však žije v domnění, že NKÚ se zabývá jen tím prvním, ale v daném případě se zabýval hlavně tím druhým. Zjištění NKÚ ve zprávě jsou podložená a z pohledu celkové neefektivity systému VaV zásadní.

cho3

Zdroj: Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ 17/15

Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace

  • Nejde však o zjištění nová. Nepsal jsem o tom pouze , ale také v každoročních zprávách RIO Evropské komise.
  • Ke zprávou NKÚ zmiňovanému poklesu ČR v pořadí inovační výkonnosti došlo navzdory mohutné finanční podpoře ze zdrojů EU.

 Cho5

Zdroj: Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ 17/15

Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace

  • Velkou překážkou je dlouhodobě nedostatečně profesionální státní správa vedoucí k formalistním procesům bez skutečných přínosů. Neblahou roli hraje také silná neochota veřejně dotovaných výzkumných subjektů podrobovat se pravidelnému hodnocení.

cho2Zdroj: Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ 17/15

Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace

  • Kvalitním podrobným empirickým analýzám fungování systému VaV a dopadů opatření a podpory VaV je u nás stále věnována minimální pozornost. Pro řízení systému VaV se tak nedostává znalostí (knowledge), bez kterých se efektivní řízení prostě neobejde. Hlavní pozornost je pak stále zaměřena na získávání, rozdělování a utrácení peněz a jejich vyúčtování, nikoliv na užitečnost přínosů.
  • Některé systémové změny (požadované NKÚ) se začaly připravovat až celkem nedávno. Postup jejich implementace je až na výjimky velmi pomalý, takže i v případě jejich úspěšného zavedení mohou přinášet výsledky až za několik let.
  • Změnám k lepšímu brání nedostatečný tlak na změny ze strany politické reprezentace a širší veřejnosti.

 


1] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství.

2] Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoké učení technické v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Mendelova Univerzita v Brně, Akademie věd ČR a její vybrané ústavy a centra.

3] European Innovation Scoreboard 2017, viz http://ec.europa.eu/growth/industry/innovation/facts-figures/scoreboards_en

 

Autor: Daniel Münich

Text vyšel 18. 8. 2018 na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.