Metodika M17+ navržená Sekcí místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace vyvolala řadu kritických diskusí a byla nedávno nazvána „dobře míněným polotovarem“. Chtěli bychom krátce poukázat na to, čím Metodika M17+ je a čím není, především v porovnání s principy hodnocení jednak navrženými v projektu IPN Metodika a jednak aplikovanými AV ČR v roce 2015.

Metodika M17+ navržená Sekcí místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace vyvolala řadu kritických diskusí a byla nedávno nazvána „dobře míněným polotovarem“. Chtěli bychom krátce poukázat na to, čím Metodika M17+ je a čím není, především v porovnání s principy hodnocení jednak navrženými v projektu IPN Metodika a jednak aplikovanými AV ČR v roce 2015.

Čeští vědci a kriminalisté dokázali díky analýzám degradované DNA a srovnáním s žijícími potomky identifikovat třináct Němců zavražděných v květnu 1945 v Dobroníně u Jihlavy. Moderními metodami umějí též rozpoznat padělané směnky, vytěžit informace z palubních systémů vozidel nebo lokalizovat podezřelé pomocí GPS stop z mobilů. Právě těmito konkrétními úspěchy argumentuje Kriminalistický ústav Praha (KÚP), když představuje svůj klíčový výzkumný projekt: vznik centrály forenzních věd v pražské Zbraslavi. Má stát asi dvě miliardy korun, přičemž největší část by měla jít z unijních fondů ministerstva školství.

Je tomu již pár let, někdy v období rozjezdu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), kdy jsem na jednom setkání zaslechl téměř apokalyptický povzdech: „Jednou přijde doba, kdy budeme muset umět doložit, že skartovačka pořízená z projektových peněz skartuje pouze dokumenty pořízené z tohoto projektu.“

Stávající kafemlejnek prý definitivně končí. Po roce 2020 ho má údajně nahradit hodnocení podle Metodiky 2017+. Sliby chyby. Nevěřím tomu, protože by již dávno musely probíhat intenzivní přípravy. Nejspíše se myslím zopakuje historie a jako provizorium bude na další "přechodné" období schválen kafemlejnek 2.0. Snahy o zavedení celonárodního institucionálního hodnocení v minulosti selhaly již mnohokrát a selžou i nyní. Není již načase se z dosavadních chyb poučit, neopakovat je a zkusit to jinak?

Masarykova univerzita zavádí – jako první u nás – povinné habilitace v cizím jazyce. Chce být mezinárodnější. Od roku 2021 bude udělovat titul docenta pouze autorům prací předložených v angličtině nebo jiném světovém jazyce – a to podle zvyklostí daného oboru.

aneb proč jsme nikdy nemohli mít efektivní přenos technologií z univerzitní sféry do praxe (a proč nebudeme mít převod grantů mezi institucemi).

Že je rozdělování peněz podle bodů z kafemlejnku v řadě ohledů padlé na hlavu se už dobře ví. Pro budoucnost vysokoškolské vědy jsou však ještě horší perverzní motivace, které slepé přiřazování bodů vědeckým výsledkům vyvolává a odměňuje. Perverzní motivace se již naplno realizují ve společenských a humanitních vědách. A na řadě jsou další vědní obory. Zde je první série oblíbených kafemlejnkových receptů.

V úterý 2. 5. 2017 prezident republiky podepsal poslaneckou novelu zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, v níž se skupina poslanců a poslankyň vedená Františkem Váchou snažila napravit domnělý nedostatek předchozí novely téhož zákona schválené Parlamentem ČR 25. května 2016 (tzv. Euronovely). O této události informoval denik.cz článkem s bombastickým titulkem Zeman umožnil dotovat provoz výzkumných institucí.

Lýkožrouti smrkoví čili kůrovci ohrožují existenci středoevropských smrkových lesů. A tak není divu, že právě na ně se zaměří nový vědecký projekt. Lídrem týmu České zemědělské univerzity (ČZU), jenž z fondů EU vysoutěžil 246 milionů korun, je švédský profesor Fredrik Schlyter.