Úspěch. Mezi třicítkou vědeckých záměrů, jež mají zajistit „týmování“ výkonnostně slabších zemí s těmi silnějšími, je hned šest projektů řízených z Česka. Zaměří se na rostlinnou biologii, robotiku, mikroskopii, nanotechnologie, fotoniku a zdraví.

Ve středečních Lidovkách (5.4. 2017) vyšlo mé kratinké bilancování více než tříletého působení současné vlády v oblasti výzkumu a vývoje (VaV). Moc pochvalné není. Do rozsahu 1500 znaků se mi vešlo jen telegrafické shrnutí. Zde mám prostoru kolik chci, lépe řečeno, kolik pozornost čtenářů snese, takže stručnou bilanci z Lidovek (níže tučně - v původní podobě zaslané redakci) zde trochu rozvinu.

Ministerstvo školství hodlá podpořit „excelentní výzkum“. Už se ale objevuje kritika, zda jej zvolená hodnoticí kritéria odhalí. O peníze soutěží 130 vědeckých projektů za 42 miliard.

Jsou na stopě léčivých látek proti Parkinsonově nemoci či rakovině prsu. Dívají se do hlubin kosmu. Vylepšují už tak skoro zázračný materiál grafen, aby plnil úkoly v medicíně nebo elektronice. Vyvíjejí nanotrubičky využitelné pro solární panely. Anebo se zaobírají těmi nejefektivnějšími právními systémy či zkratkovitým lidským rozhodováním. Evropská výzkumná rada podporuje ty nejlepší vědce. Za dekádu ale šlo do Česka pouze 25 jejích grantů.

Čemu mnozí vůbec nevěřili, stalo se skutkem; v polovině března se objevil návrh nového zákona o podpoře výzkumu vývoje a inovací v paragrafovém znění (č.j. 7448/2017-OMP). Dokument je nyní předložen v meziresortním připomínkovém řízení, na jeho rozsáhlejší analýzu bude ještě čas. V tento moment se omezím na glosu ke dvěma základním parametrům návrhu: k jeho předpokládané účinnosti a postupu zavádění.

Do Poslanecké sněmovny PČR přichází do prvního čtení novela zákona č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích. Jejím hlavním záměrem je zásadně omezit samosprávu veřejných výzkumných institucí, která je v dnešní době hlavně v rukou rady instituce a předat jí do rukou zřizovatele, resp. jím jmenované dozorčí rady.

Na světě trpí Alzheimerovou nemocí miliony lidí. Ve vyspělých zemích postihuje tato forma stařecké demence až čtyřicet procent osob starších 81 let. „Alzheimer“ je zkrátka pojem, do jisté míry stále záhadná nemoc, na niž není skutečný lék. Jenže.

Rád bych reagoval na článek kolegy Chýly z 20. března 2017 nazvaný “Poslanecká novela Euronovely zákona 130/2002 Sb. : z bláta do louže” a uvedl některá jeho mylná tvrzení a závěry na pravou míru.

Výzkumné středisko CEITEC rozvíjí v Brně silnou skupinu rostlinných biologů. Nový excelentní tým Karla Říhy vysoutěžil 97 milionů korun.

Podíl žen v české vědě zůstává velmi nízký. Podíl na vědeckém publikačním výkonu je ještě nižší. A ještě nižší je jejich podíl na publikacích nejšpičkovějších. Trendy navíc zlepšení neslibují. O příčinách této situace nadále panují hlavně dohady založené na nejrozmanitějších osobních zkušenostech a dojmech. Kvalitních analýz a výzkumů na toto téma je málo a stát si žádné nezadává.