Je potřeba, aby byla data korektní, aktuální, relevantní a přehledně zpracovaná. Elegantním řešením jsou právě otevřená data, která nemusí být pouhým vzdušným zámkem, ale realitou. Jak je tedy aplikovat v praxi?

Švýcarsko patří podle různých žebříčků mezi nejinovativnější země světa. Globálnímu inovačnímu indexu už suverénně kraluje řadu let. Jak upozorňuje ekonomický specialista Velvyslanectví ČR v Bernu Zdeněk Eliáš, cílem tamní vědecké diplomacie je tuto pozici dál upevňovat. A také se zaměřit na předvídání budoucího technologického vývoje. Vědecké prognózy se prolínají s ekonomickými.

Jan Hladký z Ústavu informatiky Akademie věd ČR a zakládající člen neformální iniciativy Sustainable Academy pro udržitelnost na Akademii věd ČR se ve svém článku věnuje akademické mobilitě a internacionalizaci. Jaká jsou úskalí mobility a proč je třeba od sebe oddělit pojem mobility a internacionalizace? 

V proudu uprchlíků z Ukrajiny lze jen těžko hledat muže. Ti zůstávají doma. Mají brannou povinnost, přímo bojují proti okupantům nebo vykonávají své profese, důležité pro chod země. K velké ochotě výzkumných organizací, vysokých škol i poskytovatelů podpory výzkumu přijmout ukrajinské výzkumníky je tedy třeba něco dodat.

Jak dnešní požáry v Austrálii souvisejí s někdejší kolonizací a proč se některým částem Evropy vyhýbala morová pandemie? Odpovědi na rozsáhlé otázky nabízejí nepatrná pylová zrna – právě ona umí odkrývat události časů minulých. Jak, přiblíží další dvoutýdenní výběr z vědeckých novinek, které nesou českou stopu.

Chtěl bych místní čtenáře upozornit na zajímavou výměnu názorů mezi Václavem Hořejším a Tomášem Fürstem. Co bychom si z této diskuze měli odnést?

Hlavním tématem letošní konference 5. národní den velkých výzkumných infrastruktur (na půdě MU, respektive CEITEC MU proběhla také její edice v roce 2017) bylo financování. Není divu, protože současný rámec financování doběhne na konci roku 2022 a je zapotřebí rozhodnout, jak bude financování infrastruktur vypadat v nadcházejících letech.

V Lidovkách nedávno vyšel velký rozhovor s novou rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou. Jako člen akademické obce této univerzity, pozorovatel a komentátor akademického dění, jsem si ho s velkým zájmem přečetl. S řadou odpovědí souzním a nemám k nim moc co dodat.

Jak se heslo templářů „sans refaire“, přeloženo jako bez opakování, týká vědy a výzkumu? Nad tím se ve svém blogu zamýšlí Jan Valenta z Československého časopisu pro fyziku.

Ve Velké Británii je komunikace vědy zavedená profese, dá se studovat na školách, existují centra propojující vědu a novináře nebo politiky. Nyní máme jedinečnou možnost „nahlédnout pod pokličku“‎. Již za pár dní se v Praze koná konference Science Communication: UK Experience, kde budou „britské hvězdy komunikace vědy“ sdílet své zkušenosti.