Učitel a odborník na kyberbezpečnost Valdemar Švábenský nám prozradí: - jak během pěti let publikovat přes osmnáct článků - co jsou kyberbezpečnostní CTF soutěže a kdo se jich může účastnit - jaké to je, rozjíždět vzdělávací video platformu - proč má smysl pracovat na svých učitelských dovednostech.

S Pavlínou Pancovou Šimkovou jsme si povídali o evropských rámcových programech pro výzkum a inovace, o projektovém managementu a o předmětu Projektové řízení v praxi, který vyučuje na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Pavlíně nechybí vize, rozhled, zápal pro věc a pokora. Práci se studenty vnímá jako proces vzájemného učení a hru. Slovy studentů “je to pěkná jízda”. A ještě bude...

V roce 1954 byla v reakci na druhou světovou válku uzavřena takzvaná Haagská úmluva, která v případě budoucích ozbrojených konfliktů zavazuje k ochraně kulturního dědictví. S úmyslným ničením památek se ale napříč moderními dějinami setkáváme i mimo otevřené konflikty: jedním z nejvíce postižených regionů je v tomto ohledu patrně jižní Kavkaz. Z jakých důvodů se památky stávají terčem útoků? Mají historické stavby hodnotu jen pro archeology a kunsthistoriky, nebo s jejich ztrátou mizí kus každého z nás?

Podpora inovativního podnikání je důležitou součástí rozvoje inovačního prostředí Prahy. Metropole je plná velkých i menších firem a startupů, které stojí na skvělých nápadech a motivovaných lidech. O tom, co je pro jejich podporu podstatné, co jí brání a brzdí, co by se mělo v Praze změnit, jsme si povídali v dalším dílu podcastu Praha inovační. Hostem byl René Samek z Czechinvestu a náš kolega Mirek Veselka z Pii.

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. V českém univerzitním prostředí se o pedagogických dovednostech příliš nediskutuje. Přesto je nezávislé hodnocení kvality výuky na špičkových univerzitách v zahraničí běžné. Proč je nutné o takových mechanismech uvažovat? Nenaruší zavedené akademické zvyklosti? Jakou cestu hodnocení zvolí Univerzita Karlova?

Nebýt v únoru 1948 lidí jako byl František Kriegel, nepotřebovali jsme v roce 1968 lidi jako byl František Kriegel. Něco na tom je, ale bylo to o dost složitější. A protože se blíží vydání knihy Martina Gromana Kriegel, je čas na jeden speciální díl o této postavě, se kterou posluchači Přepište dějiny už nějaký ten pátek žijí. Takže, jaký byl Kriegel před rokem 1968?

Viry ovlivňují naše životy od nepaměti, každý jsme se s nimi setkali, ale jak vlastně vypadají? Jsou živé či nikoliv? Dá se říci, že pandemie koronaviru je za námi nebo nás čeká jiný vývoj? Mají viry i pozitivní přínosy a co si představit pod pojmy Indiana Jones Science a Star Wars Science? Tyto otázky, včetně současné epidemie ptačí chřipky a jejích možných dopadů na lidstvo, probereme v dnešním dílu podcastu s virologem Jiřím Černým.

Jak jako začínající novinář hodnotí prezidentské volby? Proč si nevybral kariéru sportovního redaktora? A proč si na FSV zvolil studium na dvou institutech? Hostem podcastu De Facto byl Tomáš Linhart, absolvent Institutu mezinárodních studií a Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, který momentálně pracuje v Deníku N.

Umělá inteligence je dnes "v kurzu", stále více proniká do mnoha oblastí lidské činnosti a stále více se zapojuje do fungování procesů ve firmách. Její rozvoj je nesmírně dynamický a perspektiva téměř nekonečná. Máme se jejího rozvoje do budoucna bát, pomůže nám, posune nás? Odpovědi na tyto a další otázky si poslechněte v dalším díle podcastu Praha inovační.