Historicky první podcast UPCE On Air, který jsme natáčeli venku a před živým publikem, které jsme do rozhovoru zapojili. Tento díl vznikl na Přílivu – na akci, která se každoročně koná v kampusu na oslavu začátku nového semestru. Naším hostem byl Petr Šmakal.

Americký kaprovec velkoústý (Ictiobus cyprinellus) je doma v Minnesotě, je podobný našemu kaprovi, ale jeho průměrný věk je 75 let. Jsou známí i kaprovci, kteří se dožili více než 100 let. Nedělá jim potíž migrovat a třít se podle plánu, ale potěr se často nedožije dospělosti. Co všechno dokáže tato téměř stoletá ryba? O tom se mluvilo na živém natáčení Laboratoře na Noci vědců.

Už z názvu je vám asi jasné, o čem podcast bude. Točí se kolem AI skutečně celý… Dokonce i některé z otázek vymyslela umělá inteligence! Dozvíte se v něm, jestli se vyplatí chovat se k chatbotům slušně, nebo jak si s nimi povídat tak, abyste dostali vytouženou odpověď. Otázky tentokrát pokládala Iva s Petrou a své erudované odpovědi jim poskytla paní profesorka Zuzana Komínková Oplatková.

„Ten hlas je sice přirozený, ale když už přijde k dialogu, tak dialog nejde tak dobře, neodsýpá, jak když se spolu baví lidé. Automat vám nedá prostor, nepočká, jsou tam divná zpoždění, nenechá vás skočit mu do řeči, chová se jinak, než když spolu mluví dva opravdoví lidé. Budeme se s tím ale setkávat stále více a bude to nebezpečné. Protože třeba s pomocí hlasu vašich blízkých se dá velmi dobře útočit.“

Před sto lety v Praze vznikla Slovanská knihovna. Jaký vliv na její vznik měla emigrace ze zemí Sovětského svazu? Jak se na jejím vývoji projevily dějiny 20. století? A co cenného vlastně Slovanská knihovna v pražském Klementinu uchovává? Hovořili jsme o tom s ředitelem knihovny Lukášem Babkou.

Hana Grison z Geofyzikálního ústavu AV ČR se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu, který spojuje geofyziku, archeologii a půdoznalectví i geochemii. Mimo to rozvíjí i metodu archeomagnetického datování. Co všechno tato metoda archeologům nabízí? Poslechněte si, jak se stavařka s vášní pro Francii dostala k výzkumu magnetismu půd, proč se těší na analýzu znečištění měst z listů platanů a co si s sebou bere na výpravy do terénu.

V zářijovém díle podcastu Ta-meri si připomeneme Petra Charváta, významného českého archeologa, orientalistu a historika, který byl mimo jiné spojen i s Českým egyptologickým ústavem. O své vzpomínky na něj se s námi podělí Ladislav Bareš.

Povodně ohrožují i zdroje pitné vody. Irští vědci představili novou terénní metodu, jak měřit její znečištění bakteriemi. Má odhalit jednu z nejnebezpečnějších variant bakterie E. coli zvanou STEC. „Máme šanci to zjistit jedině PCR metodami, které známe třeba z monitoringu covidu,“ upozorňuje chemička a odbornice na životní prostředí Petra Innemanová.

Objev lipidických nanočástic XMAN z ÚOCHB, které dopravují do buněk nukleové kyseliny, získal větší šanci zaujmout významné místo v oblasti genové terapie. Naděje rostou díky nové firmě Adalid Sciences vedené Klárou Grantz Šaškovou, která přijala pozvání Veroniky Sedláčkové do podcastu CHEmic.

Správně „ochočené“ světlo umí proniknout i do dříve netušených hloubek. Když ale chceme zkoumat živou tkáň, narážejí současné mikroskopické techniky na své limity. Změnu by mohly přinést objevy dvou českých vědců.