Pojem dekolonizace se stává stále viditelnějším nejen v kontextu lokálních historických debat, ale proniká také do českého veřejného prostoru. Domácí média, populární kultura, umění a muzea se stávají prostředím, v nichž témata spojená s dekolonizací začínají rezonovat.

Dokonce i v současném globalizovaném světě stále ještě existují místa, která jsou masovým turismem zcela nezasažená. A v nich poklady, které je oku běžného smrtelníka zapovězeno spatřit. Jakkoliv fantaskně to může znít, přesně takovým místem je Svanetie. Gruzínský region, před (agresivními) výdobytky západní civilizace důkladně střežený hradbou vysokých hor, ale i prastarými rodinnými klany, které si po staletí předávají klíče od svých kostelů a chrání klenoty skryté uvnitř.

Jaké jsou základní principy bezpečného programování? Jsou databáze lákavý cíl a jak je chránit? Jaká jsou různá rizika u internetových a desktopových aplikací? O to všem s Ing. Josef Kokeš z Katedry informační bezpečnosti FIT ČVUT.

Příběh chemika Antonína Holého a jeho slavných molekul z ÚOCHB žije dál na prknech Dejvického divadla. O zákulisí dnes už slavné hry hovoří režisér Petr Zelenka s Veronikou Sedláčkovou v podcastu CHEmic.

Patologie takového Alzheimera nebo Parkinsona, tedy souhrn různých změn a abnormalit, se v našem mozku může objevovat i dobrých dvacet let předtím, než se nemoc skutečně projeví. A to, kdy a jakým způsobem propukne, můžeme do značné míry ovlivnit my sami.

Martin Bednařík už toho na Fakultě technologické zažil mnoho. Studoval na FT, kde získal všechny své tituly, vyzkoušel si být proděkanem a teď šéfuje Ústavu výrobního inženýrství. Nemá toho málo, přesto se nechce vzdát výuky. Vždy se totiž snaží (jak on sám říká) prvňáčkům zpříjemnit nástup na vysokou školu.

Ve 26. epizodě se s Martinem Olivou z Ústavu Anthropos z Moravského zemského muzea, kterého už dobře znáte z dvoudílné 20. epizody, vydáme ještě jednou do pravěku, tentokrát do střední doby kamenné - mezolitu. K jakým došlo změnám oproti paleolitu? Máme i z této doby na našem území bohaté doklady umění? Jak se tvarově proměnila štípaná kamenná industrie (pazourky)?

Spolu s Romanem Šantorou ze Skautské nadace Jaroslava Foglara se podcast Přepište dějiny vypravil do bytu Jaroslava Foglara a probral mnohé detaily nejen z
Jestřábovy tvorby, ale také života právě v jednom žižkovském bytě.

Jaké dopady má kůrovcová kalamita pro společnost a nemůžeme si za současnou situaci sami nevhodným lesním management v minulosti? Proč je Česko zasaženo více než ostatní evropské země? A jakými způsoby lze snížit dopad kalamity na naše lesy? To vše probereme s dnešním hostem profesorem Tomášem Hlásnym.

Zuzana Harmáčková vede oddělení sociálně-ekologické analýzy v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe, kde se zaměřuje na tvorbu a na analýzu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti. Její ambicí je, aby se scénářové uvažování více zapojilo do fungování státu a aby se výsledky analýz efektivně využívaly ve veřejné sféře.