Martin Toul se již několik let věnuje proteinovému inženýrství, což je cílená úprava bílkovin pro požadovanou funkci. Jak se k němu dostal, se dozvíte v rámci tohoto dílu, kde mimo jiné vysvětluje fungování proteinu zvaného stafylokináza využívaného pro léčbu mozkové mrtvice, objasňuje možnosti vylepšení jejího účinku nebo třeba odhaluje potenciál tzv. luciferáz (skupiny svítících proteinů).

Veronika Brychová hledá cesty, jak určit stáří archeologických artefaktů, u kterých to klasickými postupy není možné. Využívá k tomu složité přístrojové vybavení laboratoře Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který sídlí v Řeži a kam jsme se za ní vydali. Mladá vědkyně, letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho, nám při exkurzi po svém pracovišti představí přístroje, se kterými pracuje – například urychlovač MILEA.

How will the war in Ukraine influence Europe? Are we going to see some new precedents in geopolitical issues? And will the war set any new trends in social sciences? In this special episode we met with Valeria Korablyova, head of the research center Ukraine in Changing Europe at the Institute of International Studies at FSV UK.

Uplatňování kolektivní viny a dehumanizace celých skupin obyvatel. Ne, to nemluvíme o druhé republice, třetí říši, protektorátu nebo antisemitismu politických procesů 50. let. Mluvíme o dnešku. Tak se pojďme kouknout, jak to většinou končilo. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak vracíme k několika výrokům z horka, které v poslední době vtáhly historii do veřejného prostoru. Třeba, kdo byl český Prigožin?

V Ústavu organické chemie a biochemie se Martin Fusek stará o to, aby se zajímavé vědecké nápady dostaly do praxe a vede transferovou společnost IOCB Tech. Patří k vynikajícím a oblíbeným pedagogům na své alma mater VŠCHT a v září obdržel čestnou medailí De scientia et humanitate optime meritis, tedy nejvyšší ocenění Akademie věd České republiky.

Řídit auto, ovládat chytré domácnosti nebo bezpečnostní kamery... To vše a mnoho dalšího umí už dnes zajistit umělá inteligence. Jak ale zařídit, aby se AI dala využívat bezpečně? O tom všem s Pavlem Surynkem, odborníkem na umělou inteligenci v robotice a vedoucím Laboratoře robotických agentů FIT ČVUT.

Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak funguje metabolická komunikace mezi rakovinovými a zdravými buňkami. Právě rozdíly mezi nimi mohou být zdrojem poznání pro cílenou léčbu choroby. V roce 2022 založila Laboratoř buněčného metabolismu a v současné době vede 13členný tým složený z výzkumníků a výzkumnic 9 národností. Jak vypadá jejich spolupráce ve špičkovém pracovišti BIOCEV? V čem je podle ní specifický vědecký leadership? A jak složité bylo získat nejprestižnější evropský vědecký grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (ERC)?

Poslední prázdninový týden posedí Přepište dějiny u kamenného stolku v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích, u něhož Karl Kraus napsal své stěžejní dílo Poslední dnové lidstva. Krausův vztah k Sidonii Nádherné a její k němu byl stejně vášnivý a zásadní jako spletitý, a tak není divu, že na něj také dojde. A jaký měl Kraus vztah k Československu? A co si o něm myslel třeba Ferdinand Peroutka?

Našeho hosta Olgu Ryparovou budou mnozí znát spíše pod značkou Olinium, což je projekt, který zpřístupňuje a vysvětluje chemii nejen studentům středních škol, ale i širší veřejnosti. V tomto díle se bavíme, jak projekt Olinium vznikl a co všechno obnáší. Dozvíte se, jaké přístupy Olga Ryparová při práci se studenty využívá a co si myslí o učení se modelových otázek k přijímacím zkouškám na VŠ nazpaměť. Kromě toho se věnujeme i otázkám týkajícím se popularizace vědy včetně toho, z čeho vychází její inspirace.

Paulína Šútorová, doktorandkou na univerzitě v Trevíru, hovoří o svojí práci, svých rozmanitých studiích a expedicích, kterých se zúčastnila.