Před sto lety, v květnu 1923, se ze stanu ve Kbelích poprvé začal pravidelně šířit československým éterem rozhlasový signál. Jaké byly představy o novém médiu v prvních letech jeho působení u nás i ve světě? Jaký vliv na to měl Titanic a co si o rádiu myslel Bertold Brecht?

Když na konci 11. století přicházejí Normané na Sicílii – ostrov do té doby ovládaný Araby – vítá je doslova ráj na zemi: příjemné klima, čisté ulice, veřejné osvětlení, kanalizace i fontány. Ohromeni tímto luxusem, místo aby zemi pokořili a poražené nepřátele z ostrova vyhnali, vytváří Normané unikátní státní celek založený na soužití různých kultur a etnik. Království, jehož umělecká produkce v sobě snoubí islámské ornamenty, západní architektonické postupy a zářící mozaiky z řeckého východu.

Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. Vztahy UK a jejích absolventů nelze vnímat jen jako společenskou záležitost. Dotýkají se dalšího vzdělávání i budování dobrého jména České republiky ve světě. Jak udržet kontakt s absolventy ze zahraničí? Čím se zabývá Nadační fond UK? Představuje další vzdělávání platformu pro rozvoj vztahů s absolventy?

Od 1. ledna 2023 má Univerzita Karlova historicky první ombudsmanku, stala se jí Kateřina Šámalová. Proč se specialistka na oblast sociální ochrany zranitelných osob a odborná asistentka na Filozofické fakultě UK rozhodla opustit poklidné akademické vody a stát se obhájkyní spravedlnosti? Je v její práci prostor pro humor? Kam si ona sama chodí pro podporu? Pokud máte i vy svůj problém, a chcete jej řešit, dozvíte se, jak postupovat...

Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu, která stále trvá. Jakou roli v této válce hrají dějiny? Jakým způsobem se snaží obě strany konfliktu využít svoji nedávnou historii? A jak se tyto procesy přenášejí do českého prostředí? Nejen o tom je první díl Podcastu pro soudobé dějiny, jenž navazuje na vydání tematického čísla časopisu Soudobé dějiny – Czech Journal of Contemporary History s názvem „Politika dějin a paměti ve střední a východní Evropě: Aktéři, nástroje a narativy“.

Jak se v současné době mění role lektora vzdělávání dospělých? Jak studenti andragogiky vnímali online výuku v době covidu? Jakou podobu by mohla mít oblast HR v budoucnosti a co může změnit umělá inteligence ve školství? Hostem nového dílu podcastu Projektor byl Bohumír Fiala, vysokoškolský pedagog, metodik a autor řady vzdělávacích projektů. Podcastem posluchače provází Martin Dobeš, konzultant pro inovace a podporu ve vzdělávání a expert projektu EPALE, což je celoevropská komunita profesionálů a lidí pohybujících se v oblasti vzdělávání dospělých.

Digitalizace kulturního dědictví, zkoumání lidského chování ve VR, analýza historie pomocí technologií… Jak se dají propojit humanitní a technologické vědy? O tom všem v dalším dílu Sáry Polak se svými kolegy z výzkumné skupiny CCHAOS FIT ČVUT Jakubem Šenovským specialistou na analýzu myšlenkových systémů, a s Tomášem Houdkem, odborníkem na syntézu různých vědeckých přístupů.

Podcast Přepište dějiny se 27. dubna vydal do divadla D21 na představení tvůrců Divadla DRAK Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Benešův posel. Vůbec první divadelní zpracování tzv. Nečasovy mise se nedrží jen několika dní v životě Edvarda Beneše, ale rozepíná jeho osud mezi Masaryka se Štefánikemna jedné a Stalina na druhé straně. Po představení si autoři podcastu sedli s autory hry do zkušebny a rovnou natočili povídání o tom, jak Beneše dostat na divadelní scénu a jak jeho postavu vlastně vnímat. Takže hurá s námi do divadla. Nebo spíš do zkušebny.

Kdy nám budou lékaři předepisovat náhradní orgány na míru? Co jsou největší výzvy pro obor tkáňového inženýrství? A jak se vůbec staví cévy? Těmto otázkám se ve svém výzkumu věnuje Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR, ve kterém vede oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství. Expertka na tyto obory představí bioprinting i to, jak se hledají kvalitní náhrady za dokonalé tkáně a kosti. Text vyšel v aktuálním čísle magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum.

Proč je podle něj ekonomický a průmyslový rozvoj v Číně problematický? A proč si, i přestože je ekonom, myslí, že bychom neměli nakupovat spoustu nadbytečných produktů a podporovat levnou produkci? Hostem podcastu De Facto byl významný ekonom, vedoucí Katedry financí a kapitálových trhů na Institutu ekonomických studií FSV UK Evžen Kočenda.