Májová epizoda Balastu patří sociologii. A nahlédneme na tuto důležitou společenskou vědu skrze jiný významný fenomén, skrze pivo. Jiří Vinopal z Katedry sociologie FF UK se dlouhodobě zabývá sociologií piva. Ale nezůstane jenom u tohoto nápoje, podíváme se také na historické vědomí českých občanů, a především na výzkumy veřejného mínění a jejich postupy. Studentský host Matěj Bouček sociologické zkoumání ukáže v prostředí evangelické mládeže a také blíže představí obor Socio-ekonomická studia.

Alžběta Danielisová vede oddělení archeometrie a přírodních věd Archeologického ústavu AV ČR. Nedávno se vrátila z Ománu, kde měla na starosti výzkumný tým, kterému se podařilo odkrýt 7000 let starou hrobku. V oblasti jižní Arábie jde o unikátní nález. Co vědce na pouštním pohřebišti překvapilo a co vše z něj lze vyčíst? Jaké metody využívají k tomu, aby porozuměli životu komunity z doby kamenné? S energickou vědkyní se z ománské pouště vypravíme taky na tzv. jantarovou stezku a do období 500 let př. n. l., které je těžištěm jejího dlouholetého výzkumu.

Geologové o sopkách říkají, že šeptají. Označují tak okamžik těsně před erupcí, než začne vulkán křičet a plivat oheň a dým. Jen dvě století zpátky připravil výbuch indonéské sopky o život sto tisíc lidí a o Pompejích pohřbených pod několikametrovým nánosem lávy se učí dodnes. I přesto lidé pěstují na úpatí sopek nejlahodnější vína a staví města jako vystřižená z filmových Hvězdných válek. Kdy vybuchne některá z českých sopek? Dokážou přístroje předpovědět, kdy je čas vytáhnout fotoaparát a kdy už vzít nohy na ramena? Co průlomového se odehrálo v sopce Komorní hůrka a kde najít sopku v Brně? O tom všem a mnohem víc se rozpovídal geolog Lukáš Krmíček z Fakulty stavební VUT.

Druhý díl podcastu Ta-meri od Českého egyptologického ústavu FF UK. Hostem je aktuální ředitelka ústavu, dr. Renata Landgráfová. Mluvíme o tom, jaké to je být ve vedoucí pozici, co by ráda změnila, o výzkumu šachtových hrobek v Abúsíru, jejím nynějším bádání, o práci v Egyptě a o jejich zájmech mimo egyptologii.

Pomalu se začínají sbíhat nápady na ty, kteří by si od prezidenta zasloužili nějaké to vyznamenání. Vezmou to někteří tentokrát nebo budou zásadoví? Nebo jim vadil jen Miloš Zeman? A dostanou to Mašíni? A nebude se opakovat skandál s Bradym? A co Jan Tleskač? Jak jde v Čechách o medaile, neznáme bratra. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak po čase zase zalistujeme několika knihami, které nás v poslední době oslovily.

Jak nejefektivněji nakupovat potraviny tak, abychom zbytečně neplýtvali? Jaký vliv má na plýtvaní inflace a zdražování? A co je cílem iniciativy Zachraň jídlo? Nejen o tom byl rozhovor s Annou Strejcovou, která vystudovala Institut komunikačních studií a žurnalistiky a před 10 lety spoluzaložila iniciativu Zachraň jídlo. Rozhovory s absolventy nově moderuje Marek Sedláček, student žurnalistiky na FSV UK.

Co bychom neměli opomenout při přípravě na pracovní pohovor? Jaká povolání jsou momentálně "in" na trhu práce? A připraví nás nástup umělé inteligence o zaměstnání? Kde se dá zjistit, které pozice jsou jejím nástupem nejvíce ohrožené? To a mnoho dalších odpovědí nabídne dnešní host doktorka Kateřina Drahotová z Provozně ekonomické fakulty ČZU.

Skupina Hany Macíčkové Cahové se v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zabývá hledáním nových RNA modifikací a snaží se pochopit jejich význam pro nejrůznější buněčné procesy. V roce 2020 objevila dosud neznámou část RNA, tvořenou signalizačními molekulami, tzv. alarmony, a i díky tomu získala vědkyně prestižní ERC grant, na který v Česku dosáhne jen velmi málo vědců a vědkyň. Díky čemu se to Haně Cahové Macíčkové povedlo? Jak může výzkum RNA modifikací pomoci v medicíně? A co ji motivuje překonávat výzvy?

Před sto lety umřel a před sto čtyřiceti narodil Jaroslav Hašek. A tak jsme se na oslavu vydali za ním na Lipnici. Trochu jsme hledali klíče od jeho domku, trochu koukali po kraji a nakonec se s kastelánem a místostarostou Lipnice Markem Hanzlíkem prošli Haškovým bytem. Na oslavu flamendra, humoristy a bohéma, ale i bolševického komisaře nebo legionáře dnešní reportážní díl komplet pro všechny.

Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. Co je největším problémem současného studijního informačního systému? Proč si na nový ještě několik let počkáme? Jak ovlivní umělá inteligence studium na univerzitách? Zaznamenala UK kybernetické útoky v souvislosti s konfliktem na Ukrajině? Problematiku rozebírá prorektor pro informační technologie Tomáš Skopal. Ptá se Luboš Veverka.