Dostali jsme od posluchače balík starých gramodesek. A tak si na Vánoce nějakou vložíme na gramofon a uvidíme, co z toho bude. První posezení je nad deskou dělnických písní z 20. a 30. let. Vyšla v roce 1961, a pak ještě několikrát. Tak schválně, jak moc se na ní přepisují dějiny první republiky.

Modelářem je od dětství a dnes se mu koníček stal prací. Jeho drony zaujaly nejen ministry obrany evropských zemí, ale budou pomáhat na polích, v sadech i v lesích. Svými profesionálními modely letadel pak upoutal pozornost SAAB Aeronauticals. Jak vlastně vznikají profesionální RC modely proudových letadel? A co vedlo ke vzniku prototypové laboratoře ProLab? To prozradí dnešní host Petr Hnízdil z Technické fakulty ČZU.

Bývalý japonský premiér Šinzó Abe sa v júli stal obeťou bezprecedentného atentátu. O tejto snáď najvýraznejšej postave súčasných japonských dejín sa rozprávame s odborníkom na Japonsko Róbertom Vancelom, ktorý pôsobí ako odborný asistent na Katedre medzinárodných vzťahov Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici.

Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. Význam doktorského studia a připravované změny v této oblasti přibližuje prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek. Zamýšlí se také nad různými přístupy k hodnocení vědy a nad specifiky dialogu v akademickém prostředí. Pořad moderuje Martina Vrbová.

„O informatiku je zájem, jak ze strany studentů, tak ze strany průmyslových firem. Kdybychom produkovali pětkrát více absolventů, tak by o to stále byl zájem“, říká Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem na Fakultě informačních technologií ČVUT. „Každá pořádná technická fakulta by měla stát na třech nožičkách – věda, spolupráce s průmyslem a výuka. Začínali jsme zejména s výukou a ostatní nožičky trochu kulhaly, ale teď už nám ta trojnožka začíná hezky fungovat,“ dodává.

Karel Schwarzenberg slavil 85. narozeniny a sociální sítě se plnily nostalgií a starými dobrými časy, což neříká nic o oslavenci, ale o gratulantech. A tak jsme se na poměr Čechů a šlechty ve dvacátém století podívali trochu zblízka.

Helena Reichlová je experimentální fyzička působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Oblastí jejího zájmu je spintronika, díky které se dá vylepšit paměť počítačů a mobilních telefonů. Zajímá ji také, jak využít odpadní teplo z obrovských datových center, kterých stále přibývá. V rozhovoru ale mluví také o tom, proč dává přednost akademickému prostředí před byznysem a jak porovnává vědu u nás a v Německu, kde částečně stále působí.

Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti? Nejen tyto, ale i další otázky představí historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček v novém podcastu Centra raně středověkých studií.

Jak modelovat kolektivní chování a co je to agentní model? Jaké vlastnosti má mít takový agent, aby se dal v modelu použít, a co je to fantomová zácpa? Nejen o tom s Pavlem Hrabákem z Katedry aplikované matematiky FIT ČVUT v Praze.

Tato slova pronesl před 70 lety Rudolf Slánský cestou na svou popravu. Řadit jej mezi oběti politických procesů padesátých let by ale bylo nepřesné. Na rozdíl od mnoha jiných šlo o klasickou ukázku rčení, že revoluce požírá své děti.