Jaký měla literatura dopad na středověkou společnost? A jak tomu bylo v Byzantské říši? Jakými metodami lze přistoupit ke studiu středověké literatury a v čem spočívají rozdíly mezi klasickou, středověkou a moderní řečtinou? Do jaké míry dokázalo středověké publikum porozumět psanému textu a může být středověký epos poutavou četbou pro publikum dnešní? Hostem Jiřího Macháčka a Ivana Folettiho byla tentokrát filoložka, byzantoložka a překladatelka Markéta Kulhánková, která působí na Slovanském ústavu AV ČR a na Masarykově univerzitě.

Konec ekonomické transformace, nový předseda sociální demokracie, oslabený prezident, aféra bývalého agenta StB, vysoká inflace, debata o rozšíření NATO, ozbrojený střet v Rusku. I takový byl první rok samostatné České republiky. V bonusu na Gazetistu pak odpovědi na vaše otázky, třeba o novém pohádkovém Krakonošovi. A jako každou středu také v Deníku N.

Cítíte, že je toho na vás někdy moc? Nevíte, jak řešit vypjaté situace? Nebo chcete zjistit, jak se preventivně starat o svoje duševní zdraví? Právě pro vás je speciální epizoda podcastu De Facto s psycholožkou Annou Marií Pospíšilovou, která studentům i zaměstnancům FSV UK nabízí podpůrnou psychologickou pomoc a poradenství.

Dali jste si novoroční předsevzetí? Chyba! Proč to nedělat vám vysvětlí naši hosté z Katedry psychologie FF UK v další várce Balastu, ve které prozkoumáme hlubiny našeho vědomí i nevědomí. V hlavním rozhovoru se s doktorem Jakubem Kuchařem zaměříme na terapeutickou praxi a na psychoanalýzu. Co terapeuti preferují před novoročními předsevzetími? Jak v terapii pracovat s antipatiemi k pacientům? A v čem dnes trochu křivdíme Freudovi?

V pokračování Inovacastu s Pavlem Kordíkem jsme se věnovali zejména umělé inteligenci, mladé generaci a budoucnosti práce. „Byl jsem i u zrodu Prg.ai. Inspirovali jsem se v Kanadě, kde byli v této oblasti o pár let napřed,“ říká. „Většina povolání se díky novým technologiím dramaticky promění. I když budete doktor, budete potřebovat znát strojové učení, aspoň uživatelsky.“ 

Jak se tzv. doba emoční, ve které emoce podstatně vstupují i do veřejného prostoru a politiky, promítla do řízení institucí a podniků a jak by měli s emocemi moderní management a systém vzdělávání pro zaměstnance pracovat? Jak se mění role lídra v organizacích? Neměl by se dnešní manažer stát spíše člověkem, který umí naslouchat a rozvíjet talent členů svého týmu? A jakou roli v tom všem hrají koncepty individuální odpovědnosti a „servant leadershipu“?

Letos si připomínáme stoleté výročí českých sekcí ve Francii, v rámci kterých mohou čeští středoškoláci získat maturitu na francouzských lycejích v Dijonu a Nimes.

V tomto výživném multidisciplinárním dílu plném osobních zážitků nám Lenka Knapová prozradí: - jak a proč začlenit pohyb do každodenního života - čím mohou monitorovací technologie přispět k překonávání vědeckých výzev - proč je kulturní i klimatický kontext důležitý pro styl pohybu - kolikrát uhodil blesk do výletníků v Kyrgyzstánu.

Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. Rozvoj univerzity v uplynulém roce hodnotí na pozadí konfliktu na Ukrajině i v dalších mezinárodních kontextech rektorka prof. Milena Králíčková. Jak univerzita pomáhá ukrajinským partnerům? Jakými nástroji chce čelit současné a budoucí inflaci nebo energetickým obtížím? Proč na startu českého předsednictví Radě EU stála zástupkyně FTVS? Pořadem provází Luboš Veverka.

Dostali jsme od posluchače balík starých gramodesek. A tak si na Vánoce nějakou vložíme na gramofon a uvidíme, co z toho bude. První posezení je nad deskou dělnických písní z 20. a 30. let. Vyšla v roce 1961, a pak ještě několikrát. Tak schválně, jak moc se na ní přepisují dějiny první republiky.